Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Amerika požaduje po Deutsche Bank 14 miliard dolarů

Ekonomika, ilustrační fotografie
Ekonomika, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Frankfurt/Washington - Ministerstvo spravedlnosti USA požaduje po Deutsche Bank, aby zaplatila 14 miliard dolarů za urovnání obvinění kolem prodeje hypotečních cenných papírů. Největší německa banka takovou sumu ale platit nehodlá, znamenalo by to pro ni značnou finanční zátěž.

Rozhovory o urovnání pravděpodobně potrvají několik měsíců. "Jednání teprve začínají. Banka očekává, že povedou k podobnému výsledku jako v případě jiných bank, které se dohodly na urovnáních za výrazně nižší částky," uvedla německá firma.

Pokud by Deutsche Bank nakonec skutečně musela zaplatit 14 miliard dolarů, vedlo by to k dalšímu poklesu důvěry investorů v tento podnik, napsala agentura Reuters.

Deutsche Bank je jednou z řady finančních institucí vyšetřovaných americkými úřady kvůli praktikám při prodeji hypotečních cenných papírů před vypuknutím světové finanční krize. Americká vláda banky viní z toho, že poskytovaly investorům zavádějící informace o kvalitě těchto cenných papírů.

V roce 2014 například ministerstvo spravedlnosti vyzvalo americkou banku Citigroup, aby zaplatila 12 miliard dolarů. Nakonec se obě strany dohodly na sedmi miliardách dolarů.

Témata:  Deutsche Bank USA ekonomika

Související

Aktuálně se děje

21. února 2026 20:43

Řeší to celé Česko. Agáta Hanychová prozradila, čemu nevěří

Uklidnění situace mezi Agátou Hanychovou a Ornellou Koktovou se zatím rozhodně nekoná. Prvně jmenovaná nadále neskrývá překvapení z toho, co všechno před ní kamarádka tajila. Hanychová dokonce vyslovila názor, že jsou věci možná jinak, než se zdá. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Donald Trump

Trump musel změnit cla. Expert prozradil, kdo jsou vítězové současné situace

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pátek během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívala nejprve v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby, kterou ovšem včera Trump zvedl na maximální možnou úroveň patnácti procent. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.