Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Deutsche Bank reformuje investiční bankovnictví, klesl ji zisk

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Frankfurt - Čistý zisk největší německé bankovní společnosti Deutsche Bank se v prvním čtvrtletí meziročně propadl o 79 procent na 120 milionů eur (3,1 miliardy Kč). Banka dnes zároveň představila rozsáhlou reorganizaci divize investičního bankovnictví, která bude zahrnovat rušení pracovních míst a omezování některých aktivit, zejména ve Spojených státech a v Asii.

"Naše kořeny jsou v Evropě. Tady chceme firmám a institucionálním klientům nabízet globální řešení v oblasti financování," uvedl nový generální ředitel Christian Sewing. Dodal, že snížení počtu zaměstnanců je bolestivé, ale nevyhnutelné pro zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti. Neupřesnil však, kolik pracovních míst by mělo zaniknout.

Čtvrtletní zisk banky výrazně zaostal za očekáváním analytiků, kteří jej podle průzkumu agentury Reuters odhadovali na 379 milionů eur. Hospodaření podniku zasáhl mimo jiné pokles příjmů divize investičního bankovnictví. Celkové příjmy Deutsche Bank se v prvním čtvrtletí snížily o pět procent na sedm miliard eur.

Sewing tento měsíc ve funkci generálního ředitele vystřídal Johna Cryana. Ten stál v čele banky necelé tři roky a v poslední době čelil kritice, že při reorganizaci aktivit podniku nepostupuje dost rázně, uvedla agentura DPA.

Témata:  Deutsche Bank ekonomika Německo

Související

Aktuálně se děje

21. února 2026 18:32

Češi podpořili Ukrajinu. Pavel varoval před lhostejností k vlastní budoucnosti

Češi se v sobotu odpoledne sešli na Staroměstském náměstí, aby krátce před čtvrtým výročím začátku války na Ukrajině vyjádřili podporu napadené zemi. Akci podpořil svou účastí i prezident Petr Pavel. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Donald Trump

Trump musel změnit cla. Expert prozradil, kdo jsou vítězové současné situace

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pátek během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívala nejprve v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby, kterou ovšem včera Trump zvedl na maximální možnou úroveň patnácti procent. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.