Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Města a obce chtějí změnu ústavy. Na zvyšování platů nemají peníze

Peníze CZK, ilustrační fotografie
Peníze CZK, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Praha - Svaz měst a obcí si stěžuje, že nemá peníze na navýšení platů zaměstnancům veřejné správy, o kterém rozhodla vláda. Samosprávy proto požadují změnu ústavy.

Vláda v září rozhodla, že zaměstnancům veřejné správy mají stoupnout platy o 4 procenta a to už od listopadu. Jenže Svaz měst a obcí si stěžuje, že to nabourá jejich rozpočty.

Už mají totiž dávno naplánované, na co peníze z jejich rozpočtů půjdou. A na povinné zvýšení platů tedy budou muset odebrat finance odjinud, tedy třeba ty určené na opravy silnic a chodníků, škol nebo na domovy pro seniory.

Obce totiž od státu peníze na povinné navýšení platů nedostanou. Příspěvek na přenesenou působnost, tedy na to, co obce a města vykonávají za stát, se prý valorizoval jen o 1 procento.

Svaz proto už delší dobu požaduje, aby se přímo do Ústavy po vzoru zahraničí zakotvila povinnost, že podobné rozšíření povinností měst a obcí musí vždy provázet navýšení peněz od státu. Zároveň apeluje na stát, aby podobná rozhodnutí o povinném navýšení platů ve veřejném sektoru dělal s předstihem a zabránil tak problémům, do kterých se obce dostávají.

Témata:  obce platy zaměstnanci

Související

Aktuálně se děje

21. března 2026 21:54

Pohonné hmoty v Česku zdražují. Vláda by mohla využít zásoby ze státních rezerv

Vládní koalice opakovaně jedná o cenách pohonných hmot v Česku, které reagují na události na Blízkém východě. Podle Radima Fialy (SPD) by se mohlo zvážit i použití paliv ze státních rezerv. Opoziční poslanec Zdeněk Hřib (Piráti) v té souvislosti navrhl snížení daně na základní potraviny.  

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.