Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Míra nezaměstnanosti v EU klesla nejníže od roku 2009

Vlajka EU
Vlajka EU
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Brusel - Míra nezaměstnanosti v eurozóně i celé EU se v říjnu dostala nejníže od února roku 2009. V zemích osmadvacítky klesla na 8,3 procenta ze zářijových 8,4 procenta. Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v listopadu zrychlil na 0,6 procenta z říjnových 0,5 procenta.

Eurostat zpřesnil původní zářijové údaje směrem dolů o 0,1 procentního bodu. Ve srovnání s loňským říjnem se nezaměstnanost v obou regionech také snížila, a to o 0,8 procentního bodu. Vysoká nezaměstnanost ale zůstává mezi mladými do 25 let. V EU činila 18,4 procenta a v eurozóně dokonce 20,7 procenta.

V celé EU bylo v říjnu bez práce 20,448 milionu lidí, z toho 15,908 milionu připadalo na eurozónu. Proti září počet nezaměstnaných v EU klesl o 190.000, v eurozóně pak o 178.000.

Z členských zemí EU měla nejnižší míru nezaměstnanosti Česká republika, kde dosáhla 3,8 procenta. Druhé bylo Německo se 4,1 procenta. Naopak nejvyšší byla nezaměstnanost v Řecku a ve Španělsku.

Za listopadovým zrychlením inflace v eurozóně stál sektor služeb, kde se ceny meziročně zvýšily o 1,1 procenta, a rostly tak stejným tempem jako v říjnu. Ceny potravin, alkoholu a tabáku vzrostly o 0,7 procenta, a zrychlily tak tempo růstu z říjnových o 0,3 procenta. Naopak ceny energií se v listopadu snížily o 1,1 procenta, v říjnu klesly o 0,9 procenta.

Podle analytiků inflace z dlouhodobého pohledu roste téměř výhradně kvůli cenám energií, zatímco inflace bez zahrnutí energií zůstává velice stabilní. ECB tak v prosinci podle jejich odhadu prodlouží program nákupu dluhopisů. Inflace bez zahrnutí cen energií v listopadu zrychlila na 0,8 procenta z říjnových 0,7 procenta.

Témata:  nezaměstnanost EU inflace

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy