Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Inflace v EU a eurozóně zrychlila na 0,6 procenta

EU
EU
Foto: Pixabay

Brusel - Meziroční inflace v eurozóně i v celé EU zrychlila v listopadu na 0,6 procenta z říjnových 0,5 procenta, navzdory tomu ale nadále zaostává za cílem Evropské centrální banky (ECB).

Listopadová inflace v eurozóně byla nejvyšší za 31 měsíců. Loni v listopadu spotřebitelské ceny v eurozóně i EU stouply o 0,1 procenta.

Nejvíce v listopadu v eurozóně k růstu inflace přispěly vyšší ceny v restauracích a kavárnách, dražší nájmy a tabák. Naopak brzdou inflace byly ceny plynu a topného oleje a zájezdů.

V šesti členských zemích EU se v listopadu spotřebitelské ceny snížily. Nejvíce klesly v Bulharsku a na Kypru, o 0,8 procenta. Naopak nejvyšší byla inflace v Belgii, kde dosáhla 1,7 procenta, a v České republice (1,6 procenta) a Rakousku (1,5 procenta).

V meziměsíčním srovnání ceny v eurozóně klesly o 0,1 procenta a v celé EU stagnovaly kvůli dalšímu poklesu cen energií.

ECB v posledních letech důrazně uvolňuje měnovou politiku, aby podpořila hospodářský růst a zvýšila inflaci, což se zatím moc nedaří. Dlouhodobým cílem ECB je návrat meziroční míry inflace ke dvěma procentům.

Témata:  inflace eurozóna EU

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.