Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Inflace v EU a eurozóně zrychlila na 0,6 procenta

EU
EU
Foto: Pixabay

Brusel - Meziroční inflace v eurozóně i v celé EU zrychlila v listopadu na 0,6 procenta z říjnových 0,5 procenta, navzdory tomu ale nadále zaostává za cílem Evropské centrální banky (ECB).

Listopadová inflace v eurozóně byla nejvyšší za 31 měsíců. Loni v listopadu spotřebitelské ceny v eurozóně i EU stouply o 0,1 procenta.

Nejvíce v listopadu v eurozóně k růstu inflace přispěly vyšší ceny v restauracích a kavárnách, dražší nájmy a tabák. Naopak brzdou inflace byly ceny plynu a topného oleje a zájezdů.

V šesti členských zemích EU se v listopadu spotřebitelské ceny snížily. Nejvíce klesly v Bulharsku a na Kypru, o 0,8 procenta. Naopak nejvyšší byla inflace v Belgii, kde dosáhla 1,7 procenta, a v České republice (1,6 procenta) a Rakousku (1,5 procenta).

V meziměsíčním srovnání ceny v eurozóně klesly o 0,1 procenta a v celé EU stagnovaly kvůli dalšímu poklesu cen energií.

ECB v posledních letech důrazně uvolňuje měnovou politiku, aby podpořila hospodářský růst a zvýšila inflaci, což se zatím moc nedaří. Dlouhodobým cílem ECB je návrat meziroční míry inflace ke dvěma procentům.

Témata:  inflace eurozóna EU

Související

Aktuálně se děje

3. července 2025 18:50

Nebude to jen 1,5 °C. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, bojí se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda, ilustrační fotografie.

Komentář

Česko hospodaří nejlépe za šest let, roli hraje několik faktorů. Příští rok to bude jiné

Vládě se v červnu podařilo přebytkovým hospodařením snížit letošní kumulovaný deficit státního rozpočtu, který tak v polovině roku činil 152,4 miliardy korun, o takřka dvacet miliard méně než koncem května. Oproti loňskému konci června je nynější deficit o 26,2 miliardy korun nižší. To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší roku 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie.