Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Westinghouse požádal o bankrotovou ochranu před věřiteli

JE Fukušima
JE Fukušima
Foto: Reprofoto ČT

Tokio - Americký dodavatel jaderných technologií Westinghouse Electric požádal ve Spojených státech o bankrotovou ochranu před věřiteli. Oznámila to dnes jeho mateřská společnost Toshiba, kterou ztráty americké divize dohnaly na pokraj finančního kolapsu. Westinghouse se podílel na výstavbě prvních dvou bloků české jaderné elektrárny Temelín a do roku 2010 do ní dodával palivo.

Nyní se Westinghouse potýká s obrovskými náklady kvůli překročení rozpočtu dvou jaderných projektů v USA. Auditoři navíc zpochybnili způsob, jakým Westinghouse před časem zaúčtoval převzetí společnosti Chicago Bridge & Iron (CB&I). Žádost o soudní ochranu před věřiteli by mohla omezit budoucí ztráty firmy.

Japonská Toshiba převzala Westinghouse s velkou slávou v roce 2006 a z jaderné energie pak učinila významnou část svého podnikání. V březnu 2011 ale přišla jaderná katastrofa v japonské elektrárně Fukušima.

Jedním z jejích důsledků byl růst nákladů v této sféře kvůli zvýšeným nárokům na bezpečnost. Jaderná sféra se na celkových příjmech japonského konglomerátu podílí asi třetinou.

Témata:  Westinghouse Toshiba Japonsko jaderné elektrárny

Související

Aktuálně se děje

26. března 2026 19:31

Vilma Cibulková mohla být učitelkou. Věk považuje za osvobozující

Vilma Cibulková se sice v poslední době stáhla do ústraní, ale dnes si na ni spousta lidí jistě vzpomene. Slaví totiž 63. narozeniny. Známá herečka už před časem popsala, jak se s věkem změnil její přístup k některým nabídkám.  

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpova rozsáhlá manipulace. Prezident má vliv na ceny komodit či akcie

Americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa sice možná íránská operace nevychází podle představ, zato se jí však zatím ukázkově daří zabránit tomu, aby z toho plynoucí skepse zachvátila světové trhy. Cena ropy Brent tak za celou dobu od zahájení úderu na Írán vykazuje průměrnou cenu kolem 97 dolarů za barel. Osciluje kolem psychologické úrovně 100 dolarů, avšak jen zřídkakdy míří výrazněji nad ní – a pokud ano, Trump či někdo jiný z jeho administrativy jí zase verbálně srazí níže.