Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČEZ má v plánu do 2035 odstavit více než polovinu uhelné kapacity v ČR

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Praha - Energetická skupina ČEZ chce do roku 2035 odstavit více než polovinu kapacity uhelných zdrojů v Česku. Na dnešním setkání s novináři a analytiky to uvedl ředitel strategie ČEZ Dávid Hajmán.

Nyní je kapacita uhelných elektráren ČEZ v ČR 4641 megawattů (MW), během dvou desetiletí bude podle Hajmána odstaveno kolem 3000 MW. V provozu zůstanou pouze nové a modernizované elektrárny v Ledvicích, Prunéřové a Tušimicích a teplárna Mělník, která má dlouhodobě dodávat teplo pro Prahu.

Do skupiny elektráren, se kterými ČEZ dlouhodobě nepočítá, patří černouhelná elektrárna Dětmarovice. Primárně využívá uhlí od společnosti OKD, která je v insolvenci. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš letos v únoru ČTK řekl, že elektrárna nebude fungovat déle než deset let. Kromě ní provozuje ČEZ hnědouhelné elektrárny Poříčí nebo Hodonín.

Například v Hodoníně je ale nyní jeden blok využíván ke spalování biomasy. Ředitel divize obchod ČEZ Pavel Cyrani ČTK řekl, že například teplárny ČEZ využívající hnědé uhlí firma neuzavře, pouze v nich přejde na jiný druh paliva.

Podle Beneše už v Česku není ekonomicky výhodné postavit novou uhelnou elektrárnu. Důvodem jsou nízké velkoobchodní ceny elektřiny a environmentální tlak ze strany Evropské unie. Hajmán dnes řekl, že hlavním důvodem plánovaného odstavení elektráren je zpřísňující se ekologická a emisní legislativa.

Témata:  ČEZ uhlí

Související

Aktuálně se děje

12. března 2026 8:32

Krampolův kamarád ozřejmil, jak je to s dědictvím. Promluvil o nových skutečnostech

Prakticky od loňského léta se řeší dědictví po legendárním Jiřím Krampolovi, ale až v poslední době se objevily informace o možném rozuzlení. Člověk, který měl k herci a baviči blízko, nyní potvrdil, že se vyskytly nové a zásadní skutečnosti.

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.