Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Asijská banka pro investice přijala sedm nových členů, třij sou z Evropy

Peking
Peking
Foto: Pixabay

Peking - Asijská banka pro investice do infrastruktury (AIIB) přijala před zahájením mezinárodní konference o vytvoření novodobé Hedvábné stezky sedm nových členů. Peking je kritikem současného světového finančního systému, kterému podle ní dominují Spojené státy a který dostatečně nereprezentuje rozvíjející se země.

Vytvoření AIIB navrhla v roce 2013 Čína, která je i největším akcionářem této instituce. AIIB má sloužit k financování výstavby silnic, železnic, elektráren či telekomunikačních sítí v Asii. Čína má v současnosti fakticky právo veta v organizaci. Její hlasovací podíl je 26 procent a určitá rozhodnutí musí být schválená dvoutřetinovou většinou.

Čína je kritikem současného světového finančního systému a USA jsou zase jedním z největších kritiků nové banky, kterou považují za konkurenta Světové banky a Asijské rozvojové banky.

Členy banky se však stala i řada spojenců USA, včetně Británie, Německa, Itálie, Austrálie nebo Jižní Koreje. Z předních ekonomik není členem kromě USA pouze Japonsko. Členem banky není ani Česká republika. Novými členy banky se stávají Bahrajn, Bolívie, Chile, Kypr, Řecko, Rumunsko a Samoa.

Představitelé z 29 zemí se účastní v neděli a v pondělí v Číně mezinárodní konference o vytvoření novodobé Hedvábné stezky. Mezi účastníky je i český prezident Miloš Zeman.

Témata:  AIIB Čína ekonomika

Aktuálně se děje

18. března 2026 13:55

Jaromír Jágr otevřeně promluvil o svém vztahu k hokeji

Není to tak dávno, co Jaromír Jágr naznačil, že jeho vrcholová hokejová kariéra je u konce. Jasné je, že v této sezóně už se na ledě neobjeví, protože Kladno vypadlo z play-off. Jágra každopádně zdůrazňuje, že na jeho lásce k hokeji se nic nezměnilo. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.