Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Největší ruskou banku čeká nejobjemnější záchrana v ruské historii

Ruská měna, rubl
Ruská měna, rubl
Foto: Pixmac

Moskva - Ruská banka Otkritie bude možná potřebovat dodatečný kapitál až 400 miliard rublů (152,7 miliardy Kč). Agentuře Reuters to řekl náměstek guvernérky ruské centrální banky Vasilij Pozdyšev. Pomoc by znamenala, že půjde o největší záchranu banky v historii Ruska.

Centrální banka tento týden převzala kontrolu nad Otkritie, která je největší ruskou soukromou bankou. 

"Podle předběžného posouzení a s přihlédnutím k tomu, že nebyla zkoumána všechna aktiva skupiny, činí objem kapitálu, který bude skupina potřebovat, 250 až 400 miliard rublů (95,5 až 152,7 miliardy Kč)," prohlásil Pozdyšev. Zatím nejdražší byla v roce 2011 záchrana Bank of Moscow, v té době páté největší banky podle objemu majetku. Přišla tehdy na 395 miliard rublů. Pozdyšev uvedl, že od zahájení záchrany v úterý se vklady, které byly dříve vybrány, začaly do banky opět vracet.

Záchrana se podle Pozdyševa netýká jen samotné banky, ale také dalšího majetku ve vlastnictví skupiny Otkritie, včetně akvizic bank Rosgosstrach a Trust. Centrální banka vytiskne kvůli záchraně nové peníze, nehodlá je ale použít najednou, uvolňovat je bude postupně. 

Plán záchrany předpokládá, že centrální banka převezme v tomto finančním ústavu podíl nejméně 75 procent. Pokud zůstane výše kapitálu záporná, zvýší se podíl na 100 procent a současní akcionáři zcela přijdou o svá práva. Stát však nemá zájem vlastnit banku dlouhodobě, dodal Pozdyšev.

Otkritie je podle objemu majetku největší soukromou bankou. Ruská centrální banka ji považuje za systémově důležitou. Je také největší ruskou bankou, která má napojení na zahraniční kapitálové trhy, protože velké státní banky kvůli sankcím o tento přístup přišly.

Témata:  Rusko banky úvěry Ruský rubl (RUB)

Související

Aktuálně se děje

19. února 2026 13:25

Ovčáček vysvětlil, proč ukončil spolupráci s exprezidentem Zemanem

Exprezident Miloš Zeman oznámil dvě důležité změny, které se týkají jeho aktuální činnosti. Jedna z nich souvisí s působením Jiřího Ovčáčka, jenž dělal bývalé hlavě státu mluvčího i po konci mandátu. Ve funkci ale končí. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Ilustrační foto

Digitální doba paradoxně přeje tisku. Proč firmy znovu objevují kouzlo papírového plánování?

Žijeme v cloudu. Sdílíme kalendáře v Outlooku, úkoly sázíme do Asany a porady řešíme přes Teamsy. Na první pohled by se mohlo zdát, že papír v kanceláři skončil někdy v devadesátkách. Jenže realita je jiná. Do boardroomů i kreativních hubů se ve velkém vrací „retro“ prvek – tištěné plánovací kalendáře. A není to z nostalgie. Je to čistý pragmatismus.