Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi mají půjčky za riziko, ale přirozené

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Praha - Drtivá většina Čechů považuje půjčky a dluhy za riziko, myslí si to 87 procent lidí. Zároveň je ale 82 procent dotázaných přesvědčeno, že půjčování peněz a pořizování věcí na dluh je v dnešní době přirozenou součástí života.

Téměř třetina lidí pak míní, že za půjčky se člověk musí trochu stydět. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

S výrokem, že půjčovat si peníze nebo nakupovat na dluh je nepřijatelné, souhlasí 45 procent Čechů, nesouhlasí 51 procent. V menšině jsou ale ti, kteří se domnívají, že se půjčky vyplatí, jejich podíl je pouze 30 procent.

Od posledního výzkumu v roce 2016 se o šest procentních bodů snížil souhlas s výrokem, že pořizovaní věcí na dluh je nesprávné. "U ostatních výroků k statisticky významnému posunu v rozložené odpovědí nedošlo. V delší časové perspektivě je třeba zdůraznit, že rozložení názorů naší veřejnosti se vůbec nemění v případě rizikovosti dluhů (souhlas) a studu (nesouhlas)," uvedli statistici.

Češi nejvíce akceptují půjčky na bydlení, přijatelné jsou pro 90 procent dotázaných. Půjčky na studium toleruje 76 procent lidí, na podnikání 74 procent lidí, na auto 64 procent a na spotřební zboží 63 procent lidí. Půjčky na dovolenou a především na vánoční dárky naopak většina Čechů považuje za nepřijatelné.

Témata:  Češi průzkumy půjčky

Související

Aktuálně se děje

9. března 2026 11:24

Tragédie na Kladensku. Ranní nehodu nepřežili dva lidé z osobního auta

Tragická nehoda se stala hned na začátku nového kalendářního týdne na Kladensku ve středních Čechách. Dva lidé nepřežili srážku dvou vozidel, která je předmětem policejního vyšetřování. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.