reklama

"Se stávající prognózou je po únorovém zvýšení úrokových sazeb konzistentní jejich další nárůst nejdříve v závěru letošního roku a pak zejména v příštím roce," uvedl dnes guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Inflace bude podle prognózy ČNB letos nad dvouprocentním cílem ČNB a vrátí se k němu na začátku příštího roku. "Bankovní rada vyhodnotila rizika stávající prognózy jako mírně protiinflační," uvedl Rusnok. Proti růstu cen tak může působit rychlejší než očekávané snížení inflace počátkem letošního roku. Naopak jako proinflační riziko označila rada možné pozvolnější posilování kurzu koruny k euru v následujících čtvrtletích ve srovnání s prognózou.

"Pokud by nastalo zpomalení v posilování koruny ve vztahu k naší prognóze, tak se nám asi vytvoří prostor pro rychlejší zvýšení sazeb. Neznamená to, že by to vyžadovalo nějaký zásah, ale vytvářel by se prostor pro další kroky k normalizaci úrokových sazeb," uvedl Rusnok.

"ČNB již na svém posledním únorovém jednání naznačila, že se k brzkému růst sazeb nechystá. Očekáváme, že koruna bude díky holubičí rétorice ČNB ve srovnání s prognózu ČNB posilovat v následujících měsících pomaleji a ČNB tak v druhé polovině roku začne sazby opět zvyšovat," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Prostor pro růst úrokových sazeb se podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské otevře, pokud koruna nebude v následujících měsících posilovat tak rychle, jak prognóza ČNB očekává. "Podle naší prognózy koruna do léta neposílí přes hranici 25 korun za euro a bankovní rada ČNB bude moci zvedat úrokové sazby, a to rovnou dvakrát," uvedla.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem dražší půjčky na bydlení.