Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi loni vypili méně piva, jeho export naopak vzrostl

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixmac

Praha - Po pěti letech růstu loni výstav českých pivovarů meziročně klesl. Snížil se o 0,7 procenta na 20,32 milionu hektolitrů kvůli poklesu výroby pro domácí trh. Prodeje v Česku se snížily o 2,1 procenta na 16,04 milionu hektolitrů. Česká spotřeba piva loni klesla o pět litrů na osobu, činila tak 138 litrů na osobu. Export pivovarnický trh naopak táhl vzhůru, zvýšil se o 4,5 procenta. Dnes to na tiskové konferenci oznámili zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven. Za poklesem vidí hlavně nárůst státní regulace, například protikuřácký zákon, který loni zakázal kouření v restauracích.

"Z našeho pohledu se jedná o ne zcela úspěšný rok. Za loňské špatné výsledky mohou ve velké míře regulace a přílišná byrokracie, která komplikuje podnikatelům živnost a dopadá na českou pivní kulturu. Přestože se trh relativně dokázal vyrovnat s elektronickou evidencí tržeb, u protikuřáckého zákona je tomu naopak, celkové dopady jsou negativní," řekl předseda představenstva svazu František Šámal.

Po několika desítkách let převládl prodej jedenáctek a dvanáctek nad výčepními pivy, která si drží 46,5 procentní podíl. Meziročně zhruba o 30 procent na 301.000 hektolitrů vzrostla výroba pivních mixů, tedy míchaných nápojů na bázi piva.

Zájem veřejnosti se čím dál více zaměřuje na pivo v plechovkách, kterých se loni meziročně prodalo o 37 procent více, zabírají tak devět procent trhu. O osm procent se loni zvýšily také prodeje tankového piva, která tak mělo čtyři procenta výroby. O tři procenta se také lépe prodávalo pivo v plastových lahvích, které stouplo na 12 procent. Naopak klesla poptávka po dvou největších kategoriích obalů - lahvového piva ubylo o čtyři procenta, sudového pak o sedm. Lahve tak měly čtyřicetiprocentní tržní podíl, sudové 35 procent.

Stále více se prodává pivo balené oproti točenému pivu v restauracích a hospodách, loňský poměr byl 62 ku 38 procentům.

Export piva loni vzrostl na 4,6 milionu hektolitrů. Meziročně se zpomalilo tempo růstu do zemí EU na dvě procenta, nejvíc se vozí na Slovensko, do Německa a Polska. Vývoz do třetích zemí loni stoupl o 18 procent, nejvíce piva zamířilo do Ruska, Koreje a USA. O 2,3 procenta loni vzrostl meziročně také dovoz piva, přesto je na nejnižší úrovni v Evropě. Nejvíc piva se dovezlo z Polska, ze zemí mimo EU pak z Mexika a Srbska.

Vloni vzrostla produkce českého sladu o 0,5 procenta na 546.500 tun. Do zahraničí se ho vyvezlo 236.995 tun, což bylo meziroční snížení o 11,5 procenta. Tradičně nejvýznamnějšími odběrateli jsou Polsko a Německo. "Nejdynamičtější meziroční nárůst zaznamenal vývoz do Rakouska a Japonska. Naopak vývoz klesl především do sousedního Polska, dále Maďarska a překvapivě také do Velké Británie," uvedl člen představenstva svazu a generální ředitel sladoven Soufflet Richard Paulů. Český slad se vyváží do 51 zemí. ČR je pátým největším výrobcem sladu v EU.

Svaz sdružuje 26 pivovarských společností, šest sladoven a 19 přispívajících členů, jako jsou chmelaři nebo výrobci pivního skla. Největšími českými pivovary jsou skupiny Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen, Heineken ČR a národní podnik Budějovický Budvar.

Témata:  pivo pivovary ekonomika

Související

Aktuálně se děje

18. března 2026 21:43

Čeští fanoušci se mají na co těšit. V Praze budou hrát největší hokejové hvězdy

Už dříve bylo známo, že v roce 2028 se po 12 letech uskuteční Světový pohár, hokejový turnaj s nejlepšími hokejisty světa organizovaný kanadsko-americkou NHL. Nyní přišli zástupci nejslavnější hokejové soutěže na světě s velice zajímavou informací pro české hokejové fanoušky. Kromě dvou kanadských měst Calgary a Edmontonu se očekávaný hokejový svátek uskuteční i v Praze. Rozhodnutí o tom padlo na zasedání generálních manažerů v Palm Beach na Floridě.

Zdroj: David Holub

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.