Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Katarský stát vstupuje do ruské ropné firmy Rosněfť

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixmac

Londýn/Moskva - Katar převezme v ruské ropné firmě Rosněfť přímý téměř 19procentní podíl, který měla původně odkoupit čínská firma CEFC aktivní i v České republice. Dauhá tak posílí vztahy s Moskvou v období, kdy čelí bojkotu svých sousedů v Perském zálivu, napsala agentura Reuters.

Katarský investiční fond QIA koupil 19,5 procenta v Rosněfti společně se švýcarskou těžební společnost Glencore v roce 2016, kdy se ruská státní firma částečně privatizovala. Zaplatily za něj tehdy 10,2 miliardy eur (260 miliard Kč).

V loňském roce se však toto konsorcium dohodlo, že 14,16 procenta postoupí za 9,1 miliardy dolarů (194 miliard Kč) společnosti CEFC China Energy. Dohoda měla mít zásadní význam pro vztah mezi Ruskem a Čínou, největším světovým vývozcem a dovozcem energií.

Obchod ale uvízl na mrtvém bodě poté, co čínské úřady začaly CEFC a jejího šéfa a zakladatele Jie Ťien-minga, který je mimo jiné členem poradního týmu prezidenta Miloše Zemana, vyšetřovat pro podezření z hospodářské kriminality.

Glencore v pátek oznámil, že konsorcium bylo zrušeno a uvedl, že Katar a Glencore budou nyní vlastnit podíly v Rosněfti přímo. QIA bude patřit 18,93 procenta a Glencoru 0,57 procenta.

Rosněfť těžce zasáhly americké protiruské sankce. Washington je na Moskvu uvalil kvůli anexi Krymu a ruskému působení na východní Ukrajině.

Podle zdrojů z QIA, které cituje agentura Reuters, by se ale obchod mohl ukázat jako dlouhodobě zisková investice. Rosněfť má hodnotu jen 65 miliard dolarů, přestože produkuje více suroviny než americký ExxonMobil, jehož tržní kapitalizace činí 324 miliard dolarů.

Témata:  Katar ekonomika peníze Rusko ropné plošiny

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy