Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Eurozóna hlásí, že Inflace zrychlila, nezaměstnanost zůstává na minimech z roku 2008

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Brusel - Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně se v květnu zvýšilo na 1,9 procenta z 1,2 procenta v dubnu. Největší podíl na tom mají zejména ceny energií, potravin a služeb. Vyplývá to z prvního rychlého odhadu, který dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Oficiální cíl Evropské centrální banky (ECB) je držet inflaci těsně pod dvěma procenty.

Za nečekaně velkým zvýšením cen stojí především ceny energií, které stouply o 6,1 procenta, a také potravin, alkoholu a tabáku s růstem o 2,6 procenta. Ceny ve službách, které jsou největším sektorem ekonomiky eurozóny, se zvýšily o 1,6 procenta. Neenergetické průmyslové zboží zdražilo o 0,2 procenta.

Jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, se zvýšila na 1,3 procenta z dubnových 1,1 procenta. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku inflace činila pouze 1,1 procenta.

Rychlý odhad Eurostatu nezahrnuje meziměsíční srovnání ani žádné další podrobnosti. Zpřesněnou zprávu s dalšími údaji zveřejní Eurostat 15. června.

ECB usiluje o to, aby se inflace pohybovala těsně pod dvěma procenty. Banka se snaží inflaci i hospodářský růst v eurozóně podporovat rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů. Od ledna však měsíční objem nákupů dluhopisů snížila o polovinu na 30 miliard eur (777 miliard Kč).

Míra nezaměstnanosti ve 28 zemích Evropské unie i v 19členné eurozóně zůstala v dubnu na nejnižších hodnotách od roku 2008. V celé EU činila stejně jako v březnu 7,1 procenta, což je nejméně od září 2008. V zemích eurozóny proti březnu klesla z 8,6 na 8,5 procenta a byla nejníže od prosince 2008. 

Ve 28 zemích unie bylo v dubnu bez práce 17,462 milionu lidí, z toho 13,880 milionu v eurozóně. Proti březnu počet nezaměstnaných v unii klesl o 53.000 a v zemích platících eurem o 56.000.

Z jednotlivých členských zemí měla nejnižší míru nezaměstnanosti podle Eurostatu Česká republika, a to 2,2 procenta. Na Maltě činila 3,0 procenta a v Německu 3,4 procenta. Naopak nejvyšší nezaměstnanost mělo Řecko s 20,8 procenta (údaj za únor) a Španělsko s 15,9 procenta.

V meziročním porovnání se míra nezaměstnanosti snížila ve všech členských státech s výjimkou Itálie, kde se nezměnila, a Estonska, kde stoupla z 5,3 na 5,6 procenta. Největší snížení vykázal Kypr (z 11,7 na 8,6 procenta), Chorvatsko (z 11,5 na 9,1 procenta) a Portugalsko (z 9,5 na 7,4 procenta).

Míra nezaměstnanosti mezi mladými do 25 let v EU meziročně klesla ze 17,2 na 15,3 procenta a v eurozóně z 19,3 na 17,2 procenta. Nejnižší míru nezaměstnanosti mezi mladými má Německo, kde činila 6,0 procenta, Malta s 6,8 procenta a Nizozemsko s 6,9 procenta. Největší je naopak v Řecku (45,4 procenta - údaj za únor), Španělsku (34,4 procenta) a v Itálii (33,1 procenta).

Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu, které vycházejí z výběrového šetření pracovních sil a jsou mezinárodně srovnatelné. Nezaměstnanost sleduje také Úřad práce ČR. Ten vychází z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnaní. Podle jeho údajů podíl nezaměstnaných osob v České republice v dubnu klesl na 3,2 procenta z březnových 3,5 procenta a počet registrovaných uchazečů o práci byl nejnižší od srpna 1997.

Témata:  eurozóna inflace nezaměstnanost

Související

Aktuálně se děje

29. ledna 2026 11:35

Ovčáčkův comeback je dokonán. Poslanci ho zvolili do jedné z mediálních rad

Bývalý mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček hlásí návrat do veřejných funkcí. Poslanci jej ve středu zvolili členem Rady ČTK, někdejší spolupracovník Miloše Zemana byl kandidátem vládního hnutí ANO. Úspěch Ovčáčka ve volbě se tak dal předpokládat. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Zlato

Komentář

Zlato se blíží historické hranici. Nahrává mu dění kolem Trumpa, má to ale háček

Zlato dnes poprvé v historii překročilo cenu 95 000 Kč za unci, stříbro je zase dnes dějinně poprvé dražší než 1750 Kč za unci. Rekordnímu růstu cen drahých kovů nahrává dění kolem Trumpa; už tuto středu může Nejvyšší soud USA zneplatnit jeho cla, přičemž kovům svědčí i prezidentův nynější útok na šéfa americké centrální banky a jeho možný úder na Írán. Lze předpokládat zintenzivnění nákupní horečky ze strany drobných investorů skupujících například zlaté nebo stříbrné mince v očekávání dalšího cenového nárůstu.