Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko bude brexitem silně zasaženo? Známá banka varuje před problémy

Brexit
Brexit
Foto: Pixabay

Česko, Polsko a Maďarsko by mohly být těžce zasaženy plánovaným odchodem Británie z Evropské unie, a to kvůli výraznému poklesu finančních prostředků z EU, změnám v klíčových dodavatelských řetězcích a menšímu přílivu peněz od lidí z těchto zemí pracujících v Británii. Vyplývá to podle agentury Reuters ze zprávy nizozemské banky ING.

Británie hodlá opustit EU v březnu příštího roku. Takzvaný brexit by podle ING mohl v Česku, Polsku a Maďarsku způsobit problémy například v automobilovém a textilním průmyslu a v zemědělství. Za největší hrozbu nicméně banka považuje možné dopady brexitu na rozpočet Evropské unie v letech 2021 až 2027.

Británie je nyní významným přispěvatelem do rozpočtu EU. Její odchod z evropského bloku podle ING způsobí, že hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele se již v Česku, Polsku a Maďarsku nebude nacházet pod unijním průměrem, což s největší pravděpodobností povede ke snížení finanční podpory těchto zemí ze strany EU. Banka odhaduje, že tento pokles by mohl činit více než 20 procent.

Témata:  Brexit Česká republika Polsko ING Bank

Související

Aktuálně se děje

25. února 2026 5:00

Počasí: Jaro je tady. Už tento týden naměříme až 17 stupňů

Nadcházející dny přinesou do České republiky převážně klidné a na konec února velmi teplé počasí, které bude místy připomínat spíše jaro. Podle aktuálních předpovědí meteorologů nás čeká série polojasných dnů, kdy rtuť teploměru v Čechách ojediněle vyšplhá až k hranici 17 °C.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Nová podoba Trumpových cel. Čemu ode dneška podléhá vývoz z Česka?

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dneškem zavádí globální plošné clo ve výši 10 procent, usiluje přitom o to, aby tato sazba činila 15 procent. Sazba 15 procent představuje maximální možnou sazbu dočasné náhražky takzvaných recipročních cel, která zneplatnil Nejvyšší soud USA v pátek minulý týden. Zavedení této globální plošné sazby je přechodným opatřením – zákon jej bez souhlasu Kongresu umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.