Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi se topí v dluzích stále víc. Za listopad vzrostlo zadlužení o 11 miliard

Peníze CZK, ilustrační fotografie
Peníze CZK, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Dluhy domácností u bank a družstevních záložen stouply v listopadu o 11,6 miliardy korun na 1,646 bilionu Kč. Meziročně bylo zadlužení domácností vyšší o 119 miliard korun.

Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Dluhy firem v listopadu klesly ve srovnání s říjnem o 12,5 miliardy na 1,12 bilionu Kč. Meziročně přesto stouply o 75,5 miliardy korun.

Dluhy tuzemských domácností rostou nepřetržitě od února 2016. Zadlužení firem proti domácnostem v posledních letech častěji kolísalo. Například od loňského září do letošního ledna se dluhy firem meziměsíčně snižovaly a pokles zaznamenaly ještě letos v březnu, od dubna do října naopak stoupaly.

Centrální banka zveřejňuje statistiku každý měsíc. Odvozuje se z bilancí měnových finančních institucí, které zahrnují vedle centrální banky, obchodních bank a poboček zahraničních bank v Česku také fondy peněžního trhu, úvěrní a spořitelní družstva.

Témata:  dluhy domácností Češi

Související

Aktuálně se děje

22. února 2026 13:22

Češi na ZOH: Vlajku na závěr ponesou Sáblíková a Jílek

Z českého pohledu to byly především jejich hry. Na Milán rozhodně jen tak nezapomenou, ovšem každý z jiného důvodu. Zatímco pro Martinu Sáblíkovou to bylo jedno velké olympijské loučení s kariérou, pro jejího nástupce Metoděje Jílka to byla naopak premiérová olympiáda, na níž se postaral o dva cenné kovy – stříbro z pětikilometrové a zlato z desetikilometrové trati. Po zásluze tak byli vybráni jako ti, kteří budou mít tu čest v neděli večer nést českou vlajku na závěrečném ceremoniálu ve Veroně.

Zdroj: David Holub

Další zprávy

Donald Trump

Trump musel změnit cla. Expert prozradil, kdo jsou vítězové současné situace

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pátek během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívala nejprve v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby, kterou ovšem včera Trump zvedl na maximální možnou úroveň patnácti procent. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.