Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Půllitr piva za 70 korun? V Česku možná brzy realita

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Průměrná cena za zlatavý mok se v restauracích pohybuje kolem 25 až 40 korun. Vliv na to má nejen značka, ale i lokalita. Jinou cenu za pivo zaplatíte v centru Prahy a jinou na moravské vesnici. Podle vědců si ale možná brzy všichni pořádně připlatíme.

Vědci tvrdí, že stále teplejší období mohou způsobit výrazné snížení výnosů ječmene na celém světě, což ovlivní výrobu piva a v konečném důsledku povede k dramatickému poklesu spotřeby piva a nárůstu jeho cen.

Pivo je přitom nejpopulárnější alkoholický nápoj na světě z hlediska spotřebovaného objemu a v posledních letech jeho produkce spotřebovala zhruba 17 % celosvětové výroby ječmene.

Výsledky studie ale naznačují, že během nejzávažnějších klimatických událostí by celosvětová spotřeba piva klesla o 16 %, tedy o 29 miliard litrů, což by se rovnalo celkové roční spotřebě piva v USA. Ceny piva by byly v průměru dvojnásobné. I při méně vážném průběhu oteplování by spotřeba piva klesla o 4 % a ceny vzrostly o 15 %.

Zjištění zveřejněná v magazínu Nature Plants naznačují, že celková spotřeba piva se v důsledku klimatických změn nejvíce snižuje v zemích, které v posledních letech spotřebovaly nejvíce piva. 

Vědci přiznávají, že menší konzumace piva není sama o sobě katastrofou a může mít dokonce i zdravotní výhody. Přesto není pochyb o tom, že pro miliony lidí na celém světě bude mít vliv klimatu na dostupnost a cenu piva bolestivé dopady.

Témata:  pivo vědci EuroZprávy.cz

Související

Aktuálně se děje

20. února 2026 13:18

Karlos Vémola se prý postaral o rekord. Radost mu to nedělá

Karlos Vémola ani zdaleka nemá klid, protože policejní vyšetřování případu, v němž figuruje, pokračuje. Alespoň se ale má lépe než před několika týdny, kdy se nacházel ve vazbě. Co nyní prozradil o okolnostech svého propuštění na svobodu? 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Ilustrační foto

Digitální doba paradoxně přeje tisku. Proč firmy znovu objevují kouzlo papírového plánování?

Žijeme v cloudu. Sdílíme kalendáře v Outlooku, úkoly sázíme do Asany a porady řešíme přes Teamsy. Na první pohled by se mohlo zdát, že papír v kanceláři skončil někdy v devadesátkách. Jenže realita je jiná. Do boardroomů i kreativních hubů se ve velkém vrací „retro“ prvek – tištěné plánovací kalendáře. A není to z nostalgie. Je to čistý pragmatismus.