Chudí zchudnou ještě více? Česku hrozí vážná ekonomická krize

Růst výdajů je podle něj 'fascinující', vláda nyní plánuje navýšit výdaje proti roku 2017 o 225 miliard Kč. "Zatímco od roku 2015 ekonomika roste ročně v průměru o pět procent, výdaje stoupají o sedm až osm procent. Tento vývoj je absolutně neudržitelný. Můžeme si dovolit platit vyšší sociální výdaje, ale musíme si říct, které výdaje budeme snižovat a které příjmy navýšíme," uvedl.

"Rozpočtová odpovědnost je důležitá, ale nesmí to to být jenom o číslech, za těmi čísly musíme vidět i lidi a lidské osudy," reagovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Přednášky o rozpočtové odpovědnosti nesmí podle ní být izolované od života, nesmí být centrem politického zájmu debaty. Připomněla, že od roku 2013 stoupl počet lidí starších 65 let ohrožených chudobou o třetinu. Výše sociálních dávek je pod průměrem EU. Loni šlo z rozpočtu na důchody 430 miliard Kč, tedy 32 procent. Letos to má být 461 miliard Kč. V roce 2020 to bude 493 miliard, podotkla.

Tak paní ministryně Maláčová má ekonomické vzdělání z Londýna. No jestliže tam učí takhle, tak už začínám chápat Brexit :)

Ohrožení důchodového systému zvýšením penzí chce Maláčová řešit například zavedením sektorových daní. "Pojďme se podívat na daňový systém. Zavedení digitální daně a zvýšení spotřebních daní nám pomůže, ale jen drobně. Navrhujeme sektorové daně, zdanění aktiv bank by podle konzervativního odhadu mohlo přinést 11 miliard Kč," odhadla.

Niedermayer varoval před tím, že penzijní systém není dlouhodobě udržitelný. Maláčová upozornila na to, že se v komisi pro spravedlivé důchody zvažují zvýšení minimálních odvodů pro živnostníky, aby i oni měli slušné důchody. Jak ale uvedla, v komisi se o konkrétním návrhu nebavili. Takovou reformu důchodového systému, kterou zavedla pravice, podle ní země nepotřebuje. "Na sílu, na těsno, bez vydiskutování a přenesení zátěže na lidi. Takovou nepotřebujeme," zdůraznila. "Kdo jiný může nést náklady, opice daně neplatí," namítl Niedermayer. Narážel tak na fakt, že všechno zaplatí daňoví poplatníci.

Schodek státního rozpočtu ke konci března klesl na 9,2 miliardy korun z únorových 19,9 miliardy. Loni v březnu skončilo hospodaření státu s přebytkem 16,3 miliardy korun. Meziroční srovnání je podle úřadu ovlivněno mimo jiné faktem, že v prvním čtvrtletí loni získal rozpočet mimořádně 20 miliard korun jako část závěrečných plateb vztahujících se k unijnímu programovému období 2007 až 2013. Pro letošní rok je rozpočet schválený se schodkem 40 miliard korun. Schválený rozpočet na loňský rok počítal se schodkem 50 miliard korun, nakonec skončil s přebytkem 2,9 miliardy korun.

Témata:  ekonomika,  státní rozpočet