Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Začíná část reforem EU? Wolfgang Schäuble požaduje lepší rozpočtovou disciplínu

Wolfgang Schäuble, německý politik za Křesťanskodemokratickou unii, od 28. října 2009 současný spolkový ministr financí v druhé vládě Angely Merkelové.
Wolfgang Schäuble, německý politik za Křesťanskodemokratickou unii, od 28. října 2009 současný spolkový ministr financí v druhé vládě Angely Merkelové.
Foto: Wikipedia **www.wikipedia.org**

Berlín - Po odchodu Británie by měla začít platit přísnější pravidla pro rozpočtovou disciplínu uvnitř Evropské unie. Požaduje to ve svém návrhu reforem unie německý ministr financí Wolfgang Schäuble.

Evropa by měla možnost odmítnout návrhy rozpočtů členských zemí, které by rozpočtovou kázeň výrazně porušovaly.  "Členské země se nesmějí zbavit zodpovědnosti za stabilní rozpočty a strukturální reformy příznivé ekonomickému růstu," cituje z připravovaného návrhu německý list Handelsblatt.

Schäubleho resort požaduje zejména přísnější dodržování Paktu stability a růstu, který státům osmadvacítky ukládá držet schodek veřejných financí pod třemi procenty hrubého domácího produktu (HDP). Limitem pro dluh je 60 procent HDP.

K lepšímu dodržování pravidel by mohla podle německého ministerstva financí pomoci možnost vrátit členské zemi rozpočet, který by měl přílišný deficit, nebo navázání doporučení pro konkrétní zemi na čerpání evropských fondů.

Témata:  EU Wolfgang Schäuble rozpočet

Související

Aktuálně se děje

14. března 2026 16:58

Sara Sandeva a Jakub Prachař se zasnoubili

Český showbyznys slaví další hvězdné zásnuby. Herecký pár Sara Sandeva a Jakub Prachař se rozhodli posunout svůj stabilní vztah na další úroveň a v blízké době se chystají vstoupit do svazku manželského. Radostnou novinu oznámili fanouškům přímo z dovolené u moře, kde si momentálně užívají společné chvíle v teple.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.