Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Do Česka míří stále více cizinců kvůli pracovní příležitosti

Česká republika
Česká republika
Foto: Pixabay

Praha - Počet cizinců, kteří v Česku pracují, je výrazně vyšší než před krizí. Na konci loňska mělo v ČR zaměstnání 323.200 lidí ze zahraničí.

Nejvíc přibývá zaměstnanců ze zemí EU, tvoří tři čtvrtiny zahraničních sil. Naopak množství zaměstnanců ze států mimo osmadvacítku je proti předkrizovému stavu zhruba poloviční. Vyplývá to ze zprávy pro vládu o potírání nelegálního zaměstnávání a ze statistik o zaměstnávání cizinců.

Lidé z EU povolení k práci nepotřebují. Zaměstnavatel o jejich nástupu ale musí informovat úřad práce. Povolení k zaměstnání nemusí mít ani cizinci ze zemí mimo unii, pokud mají povolení k trvalému pobytu či kvůli sloučení rodiny, získali azyl, v ČR studují či mají modré a zelené karty.

Za posledních 15 let se počet zahraničních pracovníků v Česku víc než ztrojnásobil. V roce 2001 jich tu mělo zaměstnání asi 104.000, loni přes 323.000. Z nich víc než tři čtvrtiny, celkem přes 245.300, pocházejí z EU. Nejvíc je Slováků, v Česku jich na konci loňska pracovalo přes 150.000. Po nich stojí z euroobčanů o místo v Česku nejvíc Poláci, Rumuni a Bulhaři. Zaměstnání mělo i zhruba 3700 Němců, 3300 Britů a 2600 Francouzů.

Druhou nejpočetnější skupinou cizinců na českém trhu práce po Slovácích jsou Ukrajinci. Na konci loňského roku jich tu mělo zaměstnání skoro 41.850. Přes tři čtvrtiny nepotřebovaly povolení, mít ho muselo kolem 9650 osob.

Témata:  cizinci Česká republika zaměstnání

Související

Aktuálně se děje

26. března 2026 21:59

Horor se šťastným koncem. Saláková odhalila, kde našli jejího tatínka

Michaela Saláková na tento březnový týden jen tak nezapomene. Velmi se totiž strachovala o svého tatínka, který se ztratil v zahraničí. Dokonce se ukázalo, že ho našli v jiné evropské zemi než byla ta, kam měl namířeno. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpova rozsáhlá manipulace. Prezident má vliv na ceny komodit či akcie

Americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa sice možná íránská operace nevychází podle představ, zato se jí však zatím ukázkově daří zabránit tomu, aby z toho plynoucí skepse zachvátila světové trhy. Cena ropy Brent tak za celou dobu od zahájení úderu na Írán vykazuje průměrnou cenu kolem 97 dolarů za barel. Osciluje kolem psychologické úrovně 100 dolarů, avšak jen zřídkakdy míří výrazněji nad ní – a pokud ano, Trump či někdo jiný z jeho administrativy jí zase verbálně srazí níže.