"Zářijové zasedání bankovní rady bude patrně patřit k těm méně vzrušujícím. Nejnovější ekonomická data poskytují stávající pětičlenné většině bankéřů dostatek argumentů pro to, aby sazby dále nezvyšovala. Nadále sice platí, že česká inflace je a dlouho i zůstane enormně zvýšená, ovšem po nedávné změně metodiky ekonomické prognózy ČNB to nebude představovat překážku pro zachování sazeb na stávající úrovni," soudí hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.

Také analytik XTB Jiří Tyleček očekává, že většina členů rady stejně jako v srpnu přehlasuje viceguvernéra Marka Moru a člena rady Tomáše Holuba, kteří patří mezi stoupence zvyšování sazeb. "ČNB se nachází v komfortní situaci. Bankovní rada začala prudce zvyšovat sazby už před rokem a nyní se podle mnohých parametrů nacházejí na odpovídající úrovni. Měnová politika je relativně přísná a inflační tlaky by měly postupně odeznívat," uvedl.

Petr Jablonský z PwC očekává zachování úrokových sazeb, přestože by podle něj bylo vhodné jejich zvýšení o 0,75 až o jeden procentní bod. "Do budoucna zásadní budou inflační očekávání, a to jak zaměstnanců, tak společností," uvedl s tím, že očekává zachování zvýšené míry inflace minimálně dva roky. Upozornil také na to, že nedávná zvýšení úrokových sazeb v USA v eurozóně vytvářejí tlak na kurz koruny.

Podle Hradila jsou jedinými ekonomickými riziky, která by mohla přimět bankéře ke zvýšení sazeb, uvolněná rozpočtová politika české vlády a robustní trh práce. Na riziko proinflačních tlaků kvůli fiskální politice upozornil i Tyleček. "Schodek státního rozpočtu na příští rok bude pravděpodobně vyšší než plánovaných 270 miliard korun," uvedl. Podle analytiků ale tato rizika bankovní rada nebude brát jako natolik významná, aby kvůli tomu přistoupila ke zvyšování sazeb.

Ředitel úseku investic ve společnosti Tesla Tomáš Jícha se domnívá, že by ČNB mohla dokonce přistoupit ke snížení úrokových sazeb. Upozornil, že guvernér Aleš Michl nikdy nepatřil mezi stoupence zvyšování sazeb. "Kromě toho se ale podle mého názoru ukazuje, že vysoké úrokové sazby jako brzda růstu inflace nefungují. V neposlední řadě ani ČNB nemůže být zcela lhostejný dopad vysokých cen energií a růstu cen obecně na rodiny s hypotékami," uvedl.

Bankovní rada ČNB 22. června zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Důvodem byl vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní. Šlo o sedmé nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Bylo to poslední měnověpolitické jednání pro guvernéra Jiřího Rusnoka, kterého v červenci vystřídal Michl. Při prvním měnověpolitickém jedání pod jeho vedením rada v srpnu rozhodla o ponechání výše sazeb.