Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Analytici: Komodity v poslední době zlevňují, přesto letos výrazně zdražily

Těžba ropy
Těžba ropy
Foto: Pixabay

Ceny komodit na světových trzích jsou sice výrazně vyšší než počátkem roku, nyní však kvůli silnějšímu dolaru a obavám z recese některé z nich klesají. Pšenice je tak od začátku roku už jen o šest procent dražší. Ropa je letos dražší o 36 procent a plyn o 163 procent, zatímco kvůli ekonomickému zpomalení výrazně klesla cena dřeva. Cena zlata je od začátku roku téměř beze změny. Vyplývá to z dat, které ČTK poskytli analytici ke konci července.

"Během července jsme se na komoditních trzích dočkali pokračování ve stabilizaci, která začala již v červnu. Zajímavé poklesy jsme viděli na zemědělských komoditách jako kukuřici, bavlně, palmovém oleji nebo řezivu. Klesaly také některé energetické komodity včetně ropy. Další desítky procent pak opět přidaly ceny plynu," řekl ČTK analytik XTB Štěpán Hájek.

Ceny ropy podle něj znatelně klesly poté, co Čína zavedla další restrikce pohybu a investoři zároveň začínají počítat s variantou recese. "Ta by mohla výrazně zpomalit ekonomickou expanzi a tím pádem také poptávku po ropě. Cena severomořské ropy Brent od začátku roku vzrostla ze 74,72 dolaru o 36 procent na 101,60 dolaru za barel," uvedl Hájek.

Pro Evropu je však podle něj mnohem více zásadní cena plynu, která jen v červenci vzrostla o dalších více jak 30 procent. "Důvodem byly obavy z úplného zastavení toků z Ruska. Dodávky do Německa přes Nord Stream 1 skutečně výrazně slábnou i po plánované údržbě turbíny," řekl Hájek.

Kombinace silnějšího amerického dolaru, obav z recese a uvolnění napětí kolem dodávek z Ruska a Ukrajiny, pomohly podle něj naopak k poklesu cen některých zemědělských komodit. "V dalších měsících by měl podobný trend pokračovat, ale v důsledku nižší averze k riziku na finančních trzích by mohl oslabovat výrazněji také americký dolar. To by mohlo ceny komodit udržet výše," uvedl analytik.

Výrazný nárůst hypotečních sazeb, cen stavebního materiálu a práce podle něj dostává pod tlak celý sektor stavebnictví. Ve Spojených státech se používá ke konstrukci rodinných domů především řezivo, jehož cena na americké burze od začátku roku klesla o 39,2 procenta.

"Cena zlata za prvních sedm měsíců letošního roku klesla o 1,6 procenta na 1770 dolarů za troyskou unci, což odpovídá 42.550 Kč. V korunovém vyjádření zlato o 7,5 procenta posílilo. Stříbro oslabilo o 11 procent na 20,36 dolarů za unci. Palladium od začátku roku posílilo o pětinu na 2191 dolarů, platina naopak o pět procent oslabila na 904 dolarů," upozornil analytik společnost Golden Gate Pavel Ryba.

Cena zlata podle něj letos více kolísá, což je způsobeno zejména vypuknutím války na Ukrajině a rekordně posilujícím dolarem. "V první obchodní den tohoto roku se cena pohybovala okolo 1810 dolarů za unci, vrcholu dosáhla po vypuknutí války na Ukrajině, kdy atakovala 2080 dolarů. Když opadl prvotní strach z agrese, začalo zlato oslabovat. Jeho cenu tlačil níže zejména posilující americký dolar," dodal.

Témata:  ropa plyn obiloviny

Související

Aktuálně se děje

29. dubna 2026 21:55

Babiš poprvé zamířil mimo EU. Pro Česko se snaží zajistit ropu či plyn

Premiér Andrej Babiš (ANO) je na první zahraniční cestě mimo EU, konkrétně na pětidenní pracovní cestě po centrální Asii a Jižním Kavkazu. S prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem jednal mimo jiné o dodávkách ropy a zemního plynu do Česka. Společně s vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO) se zúčastnil obchodního fóra, kterého se zúčastnilo téměř 130 zástupců firem z obou zemí. Premiéra na cestě doprovází podnikatelská delegace čítající 50 podnikatelů.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Unipetrol

Komentář

Bude to mít vliv na Česko? Polsko se chystá mimořádně zdanit Orlen

Tuskova polská vláda chce daň z mimořádných zisků Orlenu a dalších energetických společností zavést co nejdříve. Daň má vynést přes 4 miliardy zlotých (přes 23 miliard korun). Varšava si od ní slibuje, že pokryje náklady spjaté se snížením spotřební daně a DPH na pohonné hmoty, které činí zhruba 1,6 miliardy zlotých měsíčně.