Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

BMW a Mercedes čelí žalobě kvůli výrobě aut se spalovacím motorem

Mercedes Benz, ilustrační fotografie.
Mercedes Benz, ilustrační fotografie.
Foto: Mercedes-Benz

Německá ekologická organizace Deutsche Umwelthilfe (DUH) zažalovala automobilky BMW a Mercedes-Benz. Chce tyto německé podniky soudní cestou přimět k tomu, aby do roku 2030 ukončily výrobu automobilů se spalovacím motorem. Informovala o tom dnes agentura DPA.

Šéf DUH Jürgen Resch dnes uvedl, že automobilky BMW a Mercedes-Benz svými nynějšími vozy porušují "základní právo na ochranu klimatu". "Budeme soudní cestou prosazovat konec naftových a benzinových osobních automobilů od roku 2030," dodal.

Organizace žaloby podala v pondělí, kdy vypršel termín, do kterého měly automobilky odpovědět na její předžalobní výzvu. Ta požadovala právě ukončení výroby automobilů se spalovacím motorem do roku 2030, což však podniky podle očekávání odmítly.

Ekologická organizace Greenpeace začátkem září adresovala podobnou předžalobní výzvu německé automobilce Volkswagen, jejíž součástí je také Škoda Auto. Volkswagen má do konce října čas na to, aby na výzvu reagoval a podání žaloby odvrátil.

Automobilka Mercedes-Benz v reakci na žalobu uvedla, že se bude bránit "všemi právními prostředky". Firma plánuje dosáhnout klimatické neutrality svých aut do roku 2039. Konkurent BMW sdělil, že do roku 2030 hodlá snížit emise oxidu uhličitého z provozu, výroby i likvidace svých vozů o 40 procent.

Témata:  BMW Mercedes-Benz auto

Související

Aktuálně se děje

0:28

Tomu se říká pocta. V Plzni chtějí Karla Gotta poslat rovnou „do pekla“

Západočeská Plzeň chce pojmenovat prostranství po slavném rodákovi Karlu Gottovi. Není prvním městem, které s podobným nápadem přišlo. Řešilo se to také v Praze. Jak to v české metropoli bylo?

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.