"Čekáme, že se sníží domácí poptávka, spotřeba domácností bude zasažena poklesem reálných příjmů," řekl Michl ke zhoršení výhledu růstu ekonomiky. Jako nejistoty prognózy uvedl další vývoj válečného konfliktu na Ukrajině, dostupnost a ceny energií a budoucí nastavení zahraniční měnové politiky.

Centrální banka snížila odhad inflace, letos podle ní vystoupá na průměrných 15,8 procenta. V srpnu odhadovala její růst na 16,5 procenta. V příštím roce ČNB počítá s poklesem spotřebitelských cen na 9,1 procenta, v srpnu odhadovala snížení na 9,5 procenta.

"Podle nové prognózy inflace meziročně v příštích měsících vzroste, do konce roku bude kolem dvaceti procent. Celoroční průměr inflace 15,8 procenta je mírně níže, než jsme čekali v předchozí prognóze. Do roka a půl čekáme její pokles ke dvěma procentům," uvedl Michl.

Se základním scénářem nové prognózy je podle Michla konzistentní nárůst tržních úrokových sazeb, následovaný jejich postupným poklesem v průběhu příštího roku. "Na dnešním jednání ale většina bankovní rady preferovala stabilitu základních sazeb," dodal.

V nové prognóze ČNB předpokládá v letošním roce průměrný kurz koruny 24,60 koruny za euro. Příští rok by měl kurz být 24,80 koruny za euro. V srpnu odhadovala letošní kurz na 24,80 koruny za euro a pro příští rok 25,70 koruny za euro. Michl dnes zopakoval, že ČNB bude bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

V souhrnu téměř všechny výstupy nové prognózy vyznívají podle analytika Cyrrusu Víta Hradila proti té předchozí dezinflačně. "Nižší aktuální inflace, nižší HDP, silnější koruna, nižší HDP v eurozóně, levnější ropa. Patrně jediným důvodem, proč naopak výhled na české sazby doznal úpravy směrem nahoru, tak je předpoklad vyšší spotřebitelské i výrobní inflace v zahraničí a následné silnější reakce Evropské centrální banky," poznamenal.

Předpokládaný základní scénář výkonu české ekonomiky tak, jak jej čerstvá prognóza z dílny ČNB předestírá, představuje podle analytika Generali Investments Radomíra Jáče argument pro snahu stabilizovat podmínky v české ekonomice prostřednictvím stability úrokových sazeb jak nyní, tak v nejbližších měsících a zřejmě i čtvrtletích.

Ministerstvo financí v posledním srpnovém odhadu počítalo s růstem ekonomiky v letošním roce o 2,2 procenta. V dubnu resort předpokládal zlepšení o 1,2 procenta. Zároveň úřad předpovídá proti dubnovým odhadům vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 16,2 procenta.