Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČR bude od roku 2030 závislá na dovozu elektřiny, může jí být i nedostatek

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Česká republika bude od roku 2030, pokud ukončí výrobu energie z uhlí, závislá na drahém a rizikovém dovozu elektřiny ze zahraničí. Zemi v určitých případech dokonce hrozí nedostatek elektřiny. Vyplývá to z analýzy provozovatele energetické přenosové soustavy společnosti ČEPS. Podle ní se stát do budoucna proto neobejde bez výstavby dalších jaderných zdrojů a rovněž bez mechanismu pro podporu flexibilních zdrojů energie. Stát by si také měl udržet určitou míru soběstačnosti pro pokrytí národní spotřeby elektřiny.

ČEPS dnes představil analýzu několika možných scénářů budoucího vývoje energetického mixu v Česku. Oproti minulosti do analýzy zahrnul i takzvaný dekarbonizační scénář, který počítá s naplněním závazku uhlíkové neutrality v roce 2050 v celé ekonomice ČR. Portfolio energetických zdrojů ČEPS založil na předpokladu konce spalování uhlí pro výrobu elektřiny k roku 2030 a s výrazným nárůstem instalované kapacity obnovitelných zdrojů energie. Ze dvou scénářů přitom podle ČEPS vyplynulo, že Česko bude v případě rychlého konce spalování uhlí od roku 2030 závislé na dovozu elektřiny ze zahraničí, například z Německa nebo Francie. Import elektřiny navíc může být velmi drahý a možná i rizikový.

"Vzhledem k nejistotám ve vývoji a zavádění budoucích technologií a zachování dnešních přebytků výroby elektrické energie v jednotlivých zemích existuje riziko, že dovoz elektrické energie přesáhne deset procent spotřeby elektřiny v ČR," uvedl ČEPS ve zprávě.

Analýza ČEPS navíc předpovídá další zhoršení situace po roce 2030, kdy by mohla vyústit až k vážným problémům s přiměřeností soustavy. V případě dekarbonizačního scénáře, který počítá s výrazným nárůstem spotřeby elektřiny v dopravě či průmyslu, by tak mohl být v zemi nedostatek elektřiny.

Pro udržení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek elektřiny se podle analýzy ČEPS Česko v dlouhodobém horizontu neobejde bez výstavby dalších jaderných zdrojů. Nutné bude také zavedení kapacitního mechanismu pro podporu flexibilních zdrojů, kdy provozovatelé dostávají od státu platby za dostupnost, případně i za výkon poskytnutý pro zajištění stability elektrizační soustavy. Analýza také zdůrazňuje, že by si stát měl udržet určitou míru soběstačnosti při pokrytí národní spotřeby elektřiny.

Vláda podle současných plánů chystá odklon od uhlí do roku 2033. Někteří členové vlády ovšem dříve hovořili i o snahách urychlit tyto kroky k roku 2030. Tento termín si pro omezení produkce z uhlí stanovila například společnost ČEZ.

Ministerstvo průmyslu a obchodu v současnosti připravuje novou energetickou koncepci státu, která by měla být založena na jaderné energetice. Vedle výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech, na který byl vyhlášen tendr, ministerstvo nyní připravuje podklady pro rozhodnutí vlády o možné stavbě dalších jaderných bloků v Temelíně a Dukovanech. Stát zároveň plánuje výstavbu několika malých modulárních reaktorů, které by měly vzniknout zejména na místech současných uhelných elektráren.

Témata:  energetika

Související

Aktuálně se děje

4:00

Počasí do konce měsíce: Nezvyklé teplo končí, citelně se ochladí

Závěr března přinese do Česka výrazné ochlazení a návrat zimního počasí, zejména do východních částí republiky. Podle aktuálních předpovědí nás čekají dny plné srážek, které budou už od středních poloh sněhové. Zatímco v Čechách bude oblačnosti méně, Morava a Slezsko se musí připravit na citelný severní vítr a v horách i na novou sněhovou pokrývku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpova rozsáhlá manipulace. Prezident má vliv na ceny komodit či akcie

Americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa sice možná íránská operace nevychází podle představ, zato se jí však zatím ukázkově daří zabránit tomu, aby z toho plynoucí skepse zachvátila světové trhy. Cena ropy Brent tak za celou dobu od zahájení úderu na Írán vykazuje průměrnou cenu kolem 97 dolarů za barel. Osciluje kolem psychologické úrovně 100 dolarů, avšak jen zřídkakdy míří výrazněji nad ní – a pokud ano, Trump či někdo jiný z jeho administrativy jí zase verbálně srazí níže.