Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČSÚ: Česká ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí meziročně o 3,7 procenta

Ilustrační fotografie.
Ilustrační fotografie.
Foto: Marie Cvrčková, EuroZprávy.cz

Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,7 procenta, proti předchozímu čtvrtletí stoupla o 0,5 procenta. Na svém webu to dnes oznámil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak zlepšil čísla ze svého červencového odhadu vývoje hrubého domácího produktu (HDP). Podle něj ekonomika ČR vzrostla meziročně o 3,6 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,2 procenta.

Analytici už dřív upozornili, že meziroční údaje za druhé čtvrtletí ovlivňuje srovnání s rokem 2021, kdy platila opatření proti šíření koronaviru.

Meziroční růst HDP byl podpořen zejména výdaji na tvorbu hrubého kapitálu, uvedl k dnešním číslům ČSÚ. Meziročně se zvýšily o 6,2 procenta. Pozitivně přispěly také výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí, dodali statistici. Výdaje vládních institucí na konečnou spotřebu se zvýšily meziročně o 1,8 procenta, u domácností stouply o 0,2 procenta. Celkově výdaje na konečnou spotřebu stouply proti loňskému druhému čtvrtletí o 0,7 procenta.

Mezičtvrtletně celkové výdaje na konečnou spotřebu klesly o 0,2 procenta. "Výdaje domácností se mezičtvrtletně snížily o 0,1 procenta. Pokles nastal především u výdajů za nákup předmětů dlouhodobé spotřeby. K poklesu došlo i u výdajů na konečnou spotřebu vládních institucí, které mezičtvrtletně klesly o 0,4 procenta," podotkl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Tvorba hrubého fixního kapitálu proti předchozímu čtvrtletí vzrostla o 0,7 procenta.

"S ohledem na vysokou inflaci, přetrvávající problémy v zásobování a všeobecnou nejistotu vyvolanou válkou na Ukrajině jde o velmi solidní čísla," řekl ČTK analytik Creditas Banky Petr Dufek. Za meziročním růstem ekonomiky však podle něj do značné míry stojí zásoby, které si firmy vytvářely v době zvýšené nejistoty, což celkový obrázek trochu kazí. Ještě větší vliv než hromadění zásob, však měly investice. "Firmy se tentokrát zaměřovaly na obnovování vozového parku, které dosud odkládaly z důvodu covidové nejistoty i všeobecného nedostatku vozů na trhu," dodal.

V dalších čtvrtletích ale bude na sentiment spotřebitelů a jejich výdaje nepříznivě dopadat vysoká inflace, na straně firem se asi zmírní růst zásob a investičních výdajů, doplnil analytik Generali Investments Radomír Jáč. Je podle něj velmi pravděpodobné, že v letošním druhém pololetí přijde mezičtvrtletní pokles HDP. "Letošní závěrečné čtvrtletí může být ve znamení i meziročního poklesu HDP," odhadl.

Hrubá přidaná hodnota vzrostla meziročně o 3,4 procenta, nejvíce se na tom podílely obchod, doprava, ubytování a pohostinství. Mezičtvrtletně se zvýšila o půl procenta zásluhou hlavně informačních a komunikačních činností a také profesních, vědeckých, technických a administrativních činností.

V letošním prvním čtvrtletí česká ekonomika podle červnových údajů ČSÚ stoupla meziročně o 4,9 procenta, proti předchozímu čtvrtletí o 0,9 procenta. Po dnes zveřejněném upřesnění byl meziroční růst v prvním čtvrtletí o 4,6 procenta a mezičtvrtletní o 0,6 procenta. Za celý letošní rok očekává ministerstvo financí růst HDP o 2,2 procenta a Česká národní banka zvýšení o 2,3 procenta.

Témata:  ekonomika CZK (česká koruna)

Související

Aktuálně se děje

13. ledna 2026 8:33

Pavel Nedvěd si stále zvyká na Česko. Jedna věc je tu oproti Itálii jinak

Pavel Nedvěd se loni po letech v zahraničí vrátil do českého fotbalu, aby mu pomohl, konkrétně aby pomohl národnímu týmu z pozice manažera. Jak nyní přiznal, na zdejší prostředí si stále teprve zvyká. A naznačil, že některé věci by se mohly zlepšit. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Zlato

Komentář

Zlato se blíží historické hranici. Nahrává mu dění kolem Trumpa, má to ale háček

Zlato dnes poprvé v historii překročilo cenu 95 000 Kč za unci, stříbro je zase dnes dějinně poprvé dražší než 1750 Kč za unci. Rekordnímu růstu cen drahých kovů nahrává dění kolem Trumpa; už tuto středu může Nejvyšší soud USA zneplatnit jeho cla, přičemž kovům svědčí i prezidentův nynější útok na šéfa americké centrální banky a jeho možný úder na Írán. Lze předpokládat zintenzivnění nákupní horečky ze strany drobných investorů skupujících například zlaté nebo stříbrné mince v očekávání dalšího cenového nárůstu.