Analytici už dřív upozornili, že meziroční údaje za druhé čtvrtletí ovlivňuje srovnání s rokem 2021, kdy platila opatření proti šíření koronaviru.
Meziroční růst HDP byl podpořen zejména výdaji na tvorbu hrubého kapitálu, uvedl k dnešním číslům ČSÚ. Meziročně se zvýšily o 6,2 procenta. Pozitivně přispěly také výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí, dodali statistici. Výdaje vládních institucí na konečnou spotřebu se zvýšily meziročně o 1,8 procenta, u domácností stouply o 0,2 procenta. Celkově výdaje na konečnou spotřebu stouply proti loňskému druhému čtvrtletí o 0,7 procenta.
Mezičtvrtletně celkové výdaje na konečnou spotřebu klesly o 0,2 procenta. "Výdaje domácností se mezičtvrtletně snížily o 0,1 procenta. Pokles nastal především u výdajů za nákup předmětů dlouhodobé spotřeby. K poklesu došlo i u výdajů na konečnou spotřebu vládních institucí, které mezičtvrtletně klesly o 0,4 procenta," podotkl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Tvorba hrubého fixního kapitálu proti předchozímu čtvrtletí vzrostla o 0,7 procenta.
"S ohledem na vysokou inflaci, přetrvávající problémy v zásobování a všeobecnou nejistotu vyvolanou válkou na Ukrajině jde o velmi solidní čísla," řekl ČTK analytik Creditas Banky Petr Dufek. Za meziročním růstem ekonomiky však podle něj do značné míry stojí zásoby, které si firmy vytvářely v době zvýšené nejistoty, což celkový obrázek trochu kazí. Ještě větší vliv než hromadění zásob, však měly investice. "Firmy se tentokrát zaměřovaly na obnovování vozového parku, které dosud odkládaly z důvodu covidové nejistoty i všeobecného nedostatku vozů na trhu," dodal.
V dalších čtvrtletích ale bude na sentiment spotřebitelů a jejich výdaje nepříznivě dopadat vysoká inflace, na straně firem se asi zmírní růst zásob a investičních výdajů, doplnil analytik Generali Investments Radomír Jáč. Je podle něj velmi pravděpodobné, že v letošním druhém pololetí přijde mezičtvrtletní pokles HDP. "Letošní závěrečné čtvrtletí může být ve znamení i meziročního poklesu HDP," odhadl.
Hrubá přidaná hodnota vzrostla meziročně o 3,4 procenta, nejvíce se na tom podílely obchod, doprava, ubytování a pohostinství. Mezičtvrtletně se zvýšila o půl procenta zásluhou hlavně informačních a komunikačních činností a také profesních, vědeckých, technických a administrativních činností.
V letošním prvním čtvrtletí česká ekonomika podle červnových údajů ČSÚ stoupla meziročně o 4,9 procenta, proti předchozímu čtvrtletí o 0,9 procenta. Po dnes zveřejněném upřesnění byl meziroční růst v prvním čtvrtletí o 4,6 procenta a mezičtvrtletní o 0,6 procenta. Za celý letošní rok očekává ministerstvo financí růst HDP o 2,2 procenta a Česká národní banka zvýšení o 2,3 procenta.
