Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČSÚ: Česká ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí meziročně o 3,7 procenta

Ilustrační fotografie.
Ilustrační fotografie.
Foto: Marie Cvrčková, EuroZprávy.cz

Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,7 procenta, proti předchozímu čtvrtletí stoupla o 0,5 procenta. Na svém webu to dnes oznámil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak zlepšil čísla ze svého červencového odhadu vývoje hrubého domácího produktu (HDP). Podle něj ekonomika ČR vzrostla meziročně o 3,6 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,2 procenta.

Analytici už dřív upozornili, že meziroční údaje za druhé čtvrtletí ovlivňuje srovnání s rokem 2021, kdy platila opatření proti šíření koronaviru.

Meziroční růst HDP byl podpořen zejména výdaji na tvorbu hrubého kapitálu, uvedl k dnešním číslům ČSÚ. Meziročně se zvýšily o 6,2 procenta. Pozitivně přispěly také výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí, dodali statistici. Výdaje vládních institucí na konečnou spotřebu se zvýšily meziročně o 1,8 procenta, u domácností stouply o 0,2 procenta. Celkově výdaje na konečnou spotřebu stouply proti loňskému druhému čtvrtletí o 0,7 procenta.

Mezičtvrtletně celkové výdaje na konečnou spotřebu klesly o 0,2 procenta. "Výdaje domácností se mezičtvrtletně snížily o 0,1 procenta. Pokles nastal především u výdajů za nákup předmětů dlouhodobé spotřeby. K poklesu došlo i u výdajů na konečnou spotřebu vládních institucí, které mezičtvrtletně klesly o 0,4 procenta," podotkl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Tvorba hrubého fixního kapitálu proti předchozímu čtvrtletí vzrostla o 0,7 procenta.

"S ohledem na vysokou inflaci, přetrvávající problémy v zásobování a všeobecnou nejistotu vyvolanou válkou na Ukrajině jde o velmi solidní čísla," řekl ČTK analytik Creditas Banky Petr Dufek. Za meziročním růstem ekonomiky však podle něj do značné míry stojí zásoby, které si firmy vytvářely v době zvýšené nejistoty, což celkový obrázek trochu kazí. Ještě větší vliv než hromadění zásob, však měly investice. "Firmy se tentokrát zaměřovaly na obnovování vozového parku, které dosud odkládaly z důvodu covidové nejistoty i všeobecného nedostatku vozů na trhu," dodal.

V dalších čtvrtletích ale bude na sentiment spotřebitelů a jejich výdaje nepříznivě dopadat vysoká inflace, na straně firem se asi zmírní růst zásob a investičních výdajů, doplnil analytik Generali Investments Radomír Jáč. Je podle něj velmi pravděpodobné, že v letošním druhém pololetí přijde mezičtvrtletní pokles HDP. "Letošní závěrečné čtvrtletí může být ve znamení i meziročního poklesu HDP," odhadl.

Hrubá přidaná hodnota vzrostla meziročně o 3,4 procenta, nejvíce se na tom podílely obchod, doprava, ubytování a pohostinství. Mezičtvrtletně se zvýšila o půl procenta zásluhou hlavně informačních a komunikačních činností a také profesních, vědeckých, technických a administrativních činností.

V letošním prvním čtvrtletí česká ekonomika podle červnových údajů ČSÚ stoupla meziročně o 4,9 procenta, proti předchozímu čtvrtletí o 0,9 procenta. Po dnes zveřejněném upřesnění byl meziroční růst v prvním čtvrtletí o 4,6 procenta a mezičtvrtletní o 0,6 procenta. Za celý letošní rok očekává ministerstvo financí růst HDP o 2,2 procenta a Česká národní banka zvýšení o 2,3 procenta.

Témata:  ekonomika CZK (česká koruna)

Související

Aktuálně se děje

26. března 2026 9:12

Tajemství posledního rozhovoru Anny Slováčkové. Konec si nechtěla připustit

Vzpomínkou na Aničku Slováčkovou, od jejíž smrti v dubnu uplyne rok, je nově kniha, která vznikla ve spolupráci s rodinou nadané herečky a zpěvačky. Její členové dokonce souhlasili i s tím, aby součástí publikace byl Aniččin poslední rozhovor. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpova rozsáhlá manipulace. Prezident má vliv na ceny komodit či akcie

Americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa sice možná íránská operace nevychází podle představ, zato se jí však zatím ukázkově daří zabránit tomu, aby z toho plynoucí skepse zachvátila světové trhy. Cena ropy Brent tak za celou dobu od zahájení úderu na Írán vykazuje průměrnou cenu kolem 97 dolarů za barel. Osciluje kolem psychologické úrovně 100 dolarů, avšak jen zřídkakdy míří výrazněji nad ní – a pokud ano, Trump či někdo jiný z jeho administrativy jí zase verbálně srazí níže.