reklama

Sněmovna 22. dubna kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila letošní schodek rozpočtu na 300 miliard korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.

Tradičně horší výsledek hospodaření rozpočtu v průběhu května umocnil podle ministerstva propad ekonomické aktivity a dopady opatření vlády na pomoc zaměstnanosti, domácnostem a firmám. "Celkem jsme podle aktuálních čísel na mimořádnou podporu ekonomiky a boj s covidem uvolnili 57,3 miliardy korun, dalších více než deset miliard korun představují dosud podpořené úvěry. Další výdaje představují sociální dávky, které meziročně vzrostly o 28 miliard, ale také nárůst investic o 17 miliard, nezbytný k rychlému překlenutí současné situace," řekla ČTK ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

V první půlce května MF vyčíslilo celková přijatá opatření na podporu ekonomiky v souvislosti s dopady šíření koronaviru na zhruba 1,13 bilionu korun, tedy 20,4 procenta hrubého domácího produktu. Někteří ekonomové vyčíslenou podporu kritizují nebo zpochybňují.

MF dále upozornilo na to, že zatímco v předchozích letech se výsledky hospodaření rozpočtu v květnu pohybovaly v deficitech mezi 20 až 25 miliardami korun, sám letošní květen skončil se schodkem 63,7 miliardy korun.

Příjmy rozpočtu ke konci května meziročně klesly o 12,6 miliardy na 571,6 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení klesly meziročně o 23,6 miliardy na 476,3 miliardy korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 93,9 miliardy na 729 miliard korun.

Inkaso daně z příjmu právnických osob ke konci května kleslo meziročně o 3,5 miliardy na 27,6 miliardy korun. Důvodem je podle MF především přijaté opatření v podobě prodloužení lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2019 a její zaplacení z 1. dubna na 1. července.

MF také upozornilo na to, že podpora osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) vyplácená formou kompenzačních bonusů měla s objemem 17,3 miliardy korun zásadní dopad na inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci. Meziročně pokleslo o 14,4 procenta na 46,8 miliardy korun.

Inkaso daně z přidané hodnoty pak podle MF pozitivně ovlivnil vyšší počet pracovních dnů a loňská únorová výplata mimořádné vratky, která tak snížila srovnávací základnu. I tak ale rozpočet získal z DPH ke konci května 105,4 miliardy korun, tedy meziročně o 7,9 miliardy korun méně.

V případě výdajů rostly především běžné výdaje, a to meziročně o 13 procent, tedy o 76,8 miliardy, na 677,4 miliardy korun. Kapitálové výdaje rozpočtu meziročně stouply o 49,6 procenta, tedy o 17,1 miliardy, na 51,6 miliardy korun.

Zvýšená potřeba ochranných pomůcek a dalšího materiálu v souvislosti s řešením pandemie koronaviru se pak podle MF projevila i v neinvestičních nákupech a souvisejících výdajích státu, které meziročně stouply o 7,3 miliardy korun. "Jen za poslední tři měsíce roku dosáhly nákupy materiálu 8,7 miliardy korun, meziročně o 6,1 miliardy korun více," uvedlo MF.

Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci května 278 miliard korun, meziročně o 27,6 miliardy korun více. Z toho na důchody putovalo 210 miliard korun.

Loading...

2 komentáře (Poslední 02.06. 16:04) Napište svůj názor

reklama