EK zhoršila odhad růstu unijní i české ekonomiky na příští rok

Hrubý domácí produkt (HDP) sedmadvacítky členských zemí podle ní vzroste o 0,3 procenta místo 1,5 procenta, jak předpokládala předpověď z léta. Unijní exekutiva zároveň výrazně zvýšila odhadovanou míru inflace, kterou letos v průměru očekává na rekordních 9,3 procenta. Předchozí odhad byl o procentní bod nižší.

Naproti tomu letošní růst HDP bude podle komise o něco vyšší, především díky silnému oživení v první polovině roku a stále relativně nízké nezaměstnanosti. HDP sedmadvacítky zemí, jehož letošní růst komise dříve odhadla na 2,7 procenta, podle dnešní předpovědi vzroste o 3,3 procenta.

Inflační tlaky by v příštím roce měly podle komise mírně polevit, meziroční míra však nadále zůstane relativně vysoko, a to na sedmi procentech. Blíže k dřívějším hodnotám by se měla vrátit až v roce 2024, kdy podle dnešního odhadu klesne na tři procenta.

"Ekonomika EU se nachází ve zlomovém bodě, kdy se vyrovnáváme s vedlejšími dopady nevyprovokované ruské invaze na Ukrajinu a složité geopolitické situace. Vysoké ceny energií přiživují inflaci, lidé v celé Evropě bojují s rostoucími životními náklady a naše firmy ztrácejí konkurenceschopnost," řekl dnes ke zhoršení vyhlídek unijní ekonomiky místopředseda komise Valdis Dombrovskis.

Komise očekává postupné zlepšování situace od druhé poloviny příštího roku. V roce 2024 by se hospodářství mělo vrátit k pravidelnému růstu s průměrnou hodnotou 1,6 procenta.

Evropská komise výrazně zhoršila odhad růstu české ekonomiky na příští rok

Česká ekonomika se v příštím roce bude pohybovat na hraně recese a její růst zpomalí na 0,1 procenta místo dříve očekávaných dvou procent. Počítá s tím dnešní makroekonomická prognóza Evropské komise (EK), podle níž se na zhoršení odhadů podepíše zejména pokračující válka na Ukrajině a související energetická krize. Letos naopak české hospodářství díky relativně příznivé první polovině roku proti dřívějšímu odhadu růst mírně zvýší, a to na 2,5 procenta.

Komise také zvýšila odhad míry inflace, která by se letos měla dostat na 15,6 procenta, což je po trojici pobaltských zemí nejvíce v celé EU. Naopak nejnižší z celé sedmadvacítky států zůstane letos v České republice nezaměstnanost, kterou komise předpovídá na 2,7 procenta. V příštím roce by měla inflace klesnout na 9,5 procenta a být níže než na Slovensku, v Polsku či v Maďarsku, kde se očekává další růst cen pro spotřebitele. Nezaměstnanost se zvýší na 3,3 procenta.

"Česká průmyslově založená ekonomika spoléhající na dovoz je nadále silně zasažena problémy v dodavatelských řetězcích a vysokými cenami energií," uvedla komise.

Zhoršení vyhlídek české ekonomiky podle ní souvisí se složitou finanční situací domácností a firem a se zhoršením důvěry spotřebitelů. Unijní exekutiva očekává na přelomu roku pokles spotřeby domácností vyvolaný snížením jejich reálných příjmů. Omezený bude v příštím roce podle EK růst investic, a to navzdory očekávaným vládním investicím ze záchranného unijního fondu.

České ministerstvo financí v nové makroekonomické prognóze tento týden zlepšilo odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) na letošní rok na 2,4 procenta. V srpnu odhadovalo růst o 2,2 procenta. V příštím roce čeká hospodářský pokles o 0,2 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura řekl, že česká ekonomika začala klesat ve třetím čtvrtletí.

Témata:  EU,  ekonomika