Jak by měla Evropa reagovat na hrozby Donalda Trumpa, které mohou destabilizovat globální ekonomiku? Země brzy budou muset přijmout postoj k novým hrozbám, které Trump přináší v oblasti obchodní politiky. I když přechod od volného obchodu s sebou nese rizika, nabízí také hodnotnou příležitost přehodnotit naše zastaralé mezinárodní ekonomické vztahy – pokud dokážeme využít výjimečnost tohoto momentu, píše The Guardian.
Trumpova ekonomická agenda do značné míry vychází z republikánské tradice, která sahá až k prezidentské kampani Barryho Goldwatera v roce 1964, jež zahájila dlouhodobý politický záměr rozbít Rooseveltův New Deal. Trump tvrdí, že Spojené státy byly na vrcholu během prezidentství Williama McKinleyho na konci 19. století, kdy byla vláda minimální a neexistovala žádná daň z příjmu.
I když Trump možná nedosáhne úplného zrušení daní z příjmu během svého mandátu, v oblasti obchodní politiky pokračuje v přístupu, který je podobný tomu, jaký měl Ronald Reagan v 80. letech. Reagan uvalil vysoké tarify na japonské motocykly, počítače a nástroje, a Trump nyní zaměřuje svou pozornost na Čínu, preferující cla nad kvótami na import.
Tento trend, i když je podobný politikám minulosti, je nyní nebezpečnější. Spojené státy mají dalekosáhlý dopad na globální ekonomiku, zejména kvůli čtyřiceti letům finanční integrace a rostoucímu významu globálních veřejných statků, mezi které patří i klimatické změny. Trumpova politika „Amerika na prvním místě“ není jen izolacionistická, ale je první skutečně globalizovanou národní politikou s obrovskými dopady na celosvětovou ekonomiku.
Zásahy Trumpovy administrativy do daňového systému mají přímý vliv na globální ekonomiku. Například když Trump snižuje daně pro korporace, ovlivňuje to nejen americké akcionáře, ale i bohaté zahraniční investory. Důsledky těchto politik jsou také znatelné v Evropské unii, kde bohaté domácnosti vlastní stále více akcií amerických společností, což zvyšuje nerovnost a tlačí na snižování daňových sazeb na celém světě.
V oblasti klimatické politiky Trump pokračuje v podpoře těžby fosilních paliv, což je výhodné pro americkou ekonomiku, ale katastrofální pro planetu. Tento přístup nejen zhoršuje změnu klimatu, ale vytváří rovněž negativní zpětnou vazbu, která zhoršuje životní podmínky v chudších zemích.
Je načase přehodnotit mezinárodní ekonomické vztahy a hledat novou cestu, jak čelit těmto výzvám. Jedním z možných řešení by bylo zavedení politiky, která by neutralizovala a zpomalila šíření daňové konkurence, nerovnosti a klimatických změn. Země by mohly začít aplikovat své daňové zákony i na velké, málo zdaněné korporace a jejich bohaté vlastníky, i když tyto společnosti působí v jiných zemích.
Příklad: Pokud by Tesla neplatila žádnou daň v USA, ale prodávala 5 % svých produktů ve Velké Británii, britská vláda by spočítala, jaké daně by Tesla zaplatila, kdyby podléhala britským daňovým zákonům, a tuto částku by si nárokovala. Podobně by Británie mohla zdanit majetek Elona Muska podle toho, kolik jeho bohatství pochází z britského trhu.
Tento nový typ protekcionismu, nazývaný „interposiční protekcionismus“, by vytvořil pozitivní cyklus, kdy by země s velkými spotřebitelskými trhy začaly vybírat daně, které byly neplaceny v jiných zemích. Tento přístup by mohl zastavit závod ke snižování daní a místo toho vytvořit závod ke zvyšování daňových standardů.
Tento systém nenabízí pouze obranu proti Trumpismu, ale představuje životaschopnou alternativu k neúspěšnému paradigmatu volného obchodu, které bylo populární od 80. let. Je to naše nejlepší šance na vytvoření nové éry mezinárodní spolupráce, která je nezbytná pro záchranu planety a zastavení destruktivních sil nacionalismu.
Pokud Evropa přijme tuto výzvu a zavede nová pravidla pro ochranu klimatických a daňových zájmů, mohla by tím vytvořit silnou odpověď na Trumpovy protekcionistické politiky a ukázat světovým lídrům novou cestu, jak čelit výzvám 21. století.
Témata: USA, Donald Trump
Související
19. ledna 2025 15:24
