Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Holub: ČNB by měla kvůli inflaci zvýšit úroky ještě nejméně jednou

Česká národní banka
Česká národní banka
Foto: ČNB

Česká národní banka (ČNB) by měla ještě nejméně jednou zvýšit úrokové sazby, aby v prostředí rostoucích inflačních očekávání vyslala signál, že to myslí vážně se zkrocením inflace. Agentuře Reuters to řekl člen bankovní rady Tomáš Holub.

ČNB v cyklu zpřísňování úrokových sazeb, který trval rok a skončil v červnu, zvýšila základní úrokovou sazbu o 6,75 procentního bodu. Dvoutýdenní repo sazba od té doby zůstává na úrovni sedm procent, inflace však zrychlila na 18 procent.

Holub, který hlasoval pro všechna zvýšení, je od července, kdy se stal guvernérem banky Aleš Michl, v názoru na zvyšování úroků v menšině. Dodal, že ačkoliv se centrální banka při svých rozhodnutích dívá zhruba 18 měsíců dopředu, mají nyní větší význam inflační očekávání utvářená současnými údaji. Ukotvení inflačních očekávání je podle něj nyní hlavní výzvou pro měnovou politiku.

Podle průzkumu ČNB firmy v nejbližších třech letech očekávají inflaci výrazně nad dvouprocentním cílem centrální banky. Obavy z inflačních očekávání doplněné růstem mezd nad očekáváním ČNB a obrat hlavních světových centrálních bank k jestřábímu postoji byly hlavními důvody, proč Holub usiluje o další zpřísnění měnové politiky. Je podle něj vhodné, aby ČNB vyslala signál, že to s bojem proti vysoké inflaci myslí opravdu vážně a situace si podle něj stále žádá minimálně jedno zvýšení úroků.

"Moje předchozí hlasování bylo pro vyšší než standardní zvýšení, nemám důvod to měnit," řekl.

Kromě zvyšování úrokových sazeb ČNB od května intervenuje na devizovém trhu, aby zabránila oslabení koruny, které by mohlo ztížit její snahu o zkrocení inflace. Rezervy centrální banky do konce září klesly na 139,4 miliardy eur (3,4 bilionu Kč) ze 160,4 miliardy eur v dubnu.

Holub uvedl, že považuje úrokové sazby za hlavní nástroj centrální banky a intervence pouze jako doplňkový. Relativně silná měna je ale podle něj pozitivní. Slabší kurz v prostředí vysoké inflace by nebyl vítaným faktorem, pouze by "přiléval olej do ohně a přiživoval inflaci". O ukončení intervencí by se podle něj dalo uvažovat až ve chvíli, kdy by se kurz stabilizoval na úrovni přijatelné pro banku i bez podpory.

"Nejsem si jist, že v situaci poměrně turbulentních globálních finančních trhů můžeme doufat, že k tomu dojde v nejbližší době," dodal.

Témata:  ČNB

Související

Aktuálně se děje

6. února 2026 21:00

6. února 2026 13:14

Jak si to může někdo dovolit? Felix Slováček se rozčiluje kvůli videu

Umělá inteligence sice může sloužit k mnoha dobrým věcem, ale lze ji také zneužít. Felix Slováček se domnívá, že se tak stalo v případě videa, které se objevilo na internetu. Věc hodlá dokonce řešit s právníkem. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč je benzin stále dražší, když ropa zlevňuje? Expert vysvětluje

V červenci 2008 stála ropy Brent na světových trzích i přes 140 dolarů za barel. V průměru v tom měsíci se prodávala za zhruba 135 dolarů za barel. Benzín se přitom ve stejném měsíci prodával v Česku průměrně za 32,40 Kč/l. V lednu 2026 se ropa za prodávala průměrně za zhruba 65 dolarů za barel. Benzín však vyšel v ČR průměrně na 33 Kč/l. Cena ropy je tedy ani ne poloviční, avšak benzín přesto o zhruba 60 haléřů na litr dražší. Jak to?