Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Inflace v eurozóně nečekaně prudce klesla, dostala se na 8,5 procenta

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Meziroční míra inflace v eurozóně pokračovala v lednu v nečekaně rychlém poklesu z předchozích měsíců. Z prosincových 9,2 procenta se dostala až na 8,5 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Ekonomové očekávali mírnější snížení růstu cen, v průměru asi na devět procent.

Největší podíl na zdražování stále měly rostoucí ceny energií, ačkoli jejich nárůst výrazně zpomalil. V meziměsíčním srovnání se ceny ve 20 zemích platících eurem snížily o 0,4 procenta. Rychlý odhad neobsahuje data za celou Evropskou unii, statistický úřad je zveřejní v polovině února.

Ceny energií se v lednu meziročně zvýšily o 17,2 procenta, zatímco v prosinci vzrostly o 25,5 procenta. V meziměsíčním srovnání energie o 0,9 procenta zlevnily. K jejich podílu na celkové meziroční inflaci se po mnoha měsících přiblížila kategorie potraviny, alkohol a tabákové výrobky, kde ceny vzrostly o 14,1 procenta, zatímco v prosinci to bylo 13,8 procenta. Neenergetické průmyslové zboží meziročně zdražilo o 6,9 procenta a služby o 4,2 procenta.

Statistiky eurozóny poprvé ovlivnilo Chorvatsko, které se začátkem ledna stalo dvacátou zemí používající společnou měnu. Jeho odhadovaná inflace byla s hodnotou 12,5 procenta pátá nejvyšší. Více rostly ceny jen v Lotyšsku (21,6 procenta), Estonsku (18,8 procenta), Litvě (18,4 procenta) a na Slovensku (14,9 procenta). Naopak nejnižší inflaci měly podle dnešního odhadu Španělsko a Lucembursko (5,8 procenta).

Témata:  ekonomika EU

Související

Aktuálně se děje

24. ledna 2026 8:26

Těhotná Bára Poláková se poprvé po oznámení ozvala fanouškům

Babyboom v českém šoubyznyse bude pokračovat i letos. Fanoušci už několik dní vědí, že v očekávání je herečka a zpěvačka Bára Poláková. Jak reagovala na vzkazy od příznivců?

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Zlato

Komentář

Zlato se blíží historické hranici. Nahrává mu dění kolem Trumpa, má to ale háček

Zlato dnes poprvé v historii překročilo cenu 95 000 Kč za unci, stříbro je zase dnes dějinně poprvé dražší než 1750 Kč za unci. Rekordnímu růstu cen drahých kovů nahrává dění kolem Trumpa; už tuto středu může Nejvyšší soud USA zneplatnit jeho cla, přičemž kovům svědčí i prezidentův nynější útok na šéfa americké centrální banky a jeho možný úder na Írán. Lze předpokládat zintenzivnění nákupní horečky ze strany drobných investorů skupujících například zlaté nebo stříbrné mince v očekávání dalšího cenového nárůstu.