Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Inflace v eurozóně nečekaně prudce klesla, dostala se na 8,5 procenta

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Meziroční míra inflace v eurozóně pokračovala v lednu v nečekaně rychlém poklesu z předchozích měsíců. Z prosincových 9,2 procenta se dostala až na 8,5 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Ekonomové očekávali mírnější snížení růstu cen, v průměru asi na devět procent.

Největší podíl na zdražování stále měly rostoucí ceny energií, ačkoli jejich nárůst výrazně zpomalil. V meziměsíčním srovnání se ceny ve 20 zemích platících eurem snížily o 0,4 procenta. Rychlý odhad neobsahuje data za celou Evropskou unii, statistický úřad je zveřejní v polovině února.

Ceny energií se v lednu meziročně zvýšily o 17,2 procenta, zatímco v prosinci vzrostly o 25,5 procenta. V meziměsíčním srovnání energie o 0,9 procenta zlevnily. K jejich podílu na celkové meziroční inflaci se po mnoha měsících přiblížila kategorie potraviny, alkohol a tabákové výrobky, kde ceny vzrostly o 14,1 procenta, zatímco v prosinci to bylo 13,8 procenta. Neenergetické průmyslové zboží meziročně zdražilo o 6,9 procenta a služby o 4,2 procenta.

Statistiky eurozóny poprvé ovlivnilo Chorvatsko, které se začátkem ledna stalo dvacátou zemí používající společnou měnu. Jeho odhadovaná inflace byla s hodnotou 12,5 procenta pátá nejvyšší. Více rostly ceny jen v Lotyšsku (21,6 procenta), Estonsku (18,8 procenta), Litvě (18,4 procenta) a na Slovensku (14,9 procenta). Naopak nejnižší inflaci měly podle dnešního odhadu Španělsko a Lucembursko (5,8 procenta).

Témata:  ekonomika EU

Související

Aktuálně se děje

2. května 2026 8:32

Trump si dělá, co chce. Kongresmani mu do války s Íránem mluvit nebudou

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se nechystá žádat Kongres o povolení pokračovat ve vojenských operacích proti Íránu. V pátek přitom vypršela šedesátidenní lhůta, po které se prezident podle zákona musí obrátit na zákonodárce. Bílý dům tvrdí, že příměřím došlo k ukončení bojů. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Unipetrol

Komentář

Bude to mít vliv na Česko? Polsko se chystá mimořádně zdanit Orlen

Tuskova polská vláda chce daň z mimořádných zisků Orlenu a dalších energetických společností zavést co nejdříve. Daň má vynést přes 4 miliardy zlotých (přes 23 miliard korun). Varšava si od ní slibuje, že pokryje náklady spjaté se snížením spotřební daně a DPH na pohonné hmoty, které činí zhruba 1,6 miliardy zlotých měsíčně.