reklama

Podle neharmonizovaných údajů inflace překonala očekávání analytiků v anketě agentury Reuters. Ti předpokládali, že se inflace zvýší na pět procent. V říjnu činila 4,5 procenta. Inflační hodnotu začínající pětkou Německo podle statistik nezažilo od roku 1992, kdy za celý rok země vykázala meziroční růst spotřebitelských o 5,06 procenta.

Listopadová inflace v Německu podle metodiky EU vzrostla z říjnových 4,6 procenta. Aktuální harmonizovaná hodnota je nejvyšší od ledna 1997, kdy se s výpočty podle metodiky EU začalo. Dnes zveřejněné údaje jsou předběžné, ty konečné vydá statistický úřad 10. prosince.

Za rychlým růstem cen, se kterým se Německo stejně jako další evropské státy potýká od léta, je podle statistického úřadu více důvodů, včetně nízkých cen v roce 2020. "Zde působí především dočasné snížení daně z přidané hodnoty," uvádějí statistici.

K růstu cen přispívají také ekologické poplatky za oxid uhličitý a dopady související s následky hospodářské krize vyvolané pandemií nemoci covid-19. Hospodářství se nadále potýká s problémy v dodavatelských řetězcích a také s rostoucími cenami energií.

Růst inflace nejen v Německu, ale i v dalších evropských zemí může zvýšit tlak na zásah Evropské centrální banky (ECB). Isabel Schnabelová z ECB dnes ale v rozhovoru s televizí ZDF řekla, že inflace dosáhla tento měsíc zřejmě vrcholu. Bylo by tedy podle ní předčasné zvyšovat sazby, když tempo růstu spotřebitelských cen bude v nadcházejícím roce postupně zpomalovat. Předběžná míra inflace v eurozóně bude oznámena v úterý. Očekává se, že z říjnových 4,1 procenta vystoupí na 4,5 procenta.

Zpomalení tempa růstu inflace očekávají i další analytici. "I když míra inflace v nadcházejících měsících zůstane na relativně vysoké úrovni, bude znatelný zpomalující trend," řekl agentuře Reuters analytik Thomas Gitzel z lichtenštejnské bankovní společnosti VP Bank. Domnívá se, že pokud se ekonomika nebude potýkat s dalšími problémy, může se inflace dostat v polovině nadcházejícího roku na dvě procenta, což je inflační cíl ECB pro střednědobý horizont.

Více důvodů k obavám vidí naopak ekonom Jörg Krämer z Commerzbank, podle kterého byl růst inflace tento měsíc nezvykle rychlý. "Ceny se nyní zvyšují v celé škále, už to nejsou jen energie a vybrané zboží ovlivněné koronavirovou pandemií," řekl. I když i on očekává postupné snižování inflačního tempa, ECB by podle něj měla pozastavit program nákupů dluhopisů. Prezidentka ECB Christine Lagardeová ale tento měsíc prohlásila, že by centrální banka na vzestup inflace neměla reagovat zpřísněním měnové politiky. Naznačila také, že ECB bude v nákupech dluhopisů pokračovat i v příštím roce.

Současná inflace v Německu je výrazně nad cílem ECB, která v červenci zvýšila inflační cíl pro střednědobý horizont na dvě procenta. Cíl je symetrický, což znamená, že odchylky směrem dolů i nahoru od cíle jsou stejně nežádoucí. Německo je největší ekonomikou, kde se platí jednotnou evropskou měnou euro. Je také významným obchodním partnerem České republiky.