Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německá vláda očekává v nadcházejícím roce hospodářskou recesi

Německo, ilustrační foto
Německo, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Hospodářský růst v Německu letos kvůli energetické krizi výrazně zpomalí a dosáhne 1,4 procenta, v příštím roce pak hrubý domácí produkt (HDP) o 0,4 procenta klesne. Řekl to dnes ministr hospodářství Robert Habeck, který představil aktualizovaný hospodářský výhled německé vlády.

Německo bude podle Habecka nadále bojovat s inflací, která letos podle vládního výhledu vystoupí na osm procent. V příštím roce klesne inflace pouze nepatrně a dosáhne sedmi procent.

"V současné době čelíme vážné energetické krizi, která se stále více mění v krizi hospodářskou a sociální," řekl Habeck. Odpovědnost za nynější krizi připsal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který podle něj energetické suroviny, především pak plyn, používá jako ekonomickou zbraň. Habeck poznamenal, že vyvolání hospodářské a sociální krize je Putinovým záměrem, který mu ale nevyjde. Ministr nicméně řekl, že Německo čekají těžké časy.

Zpřesněný odhad hospodářského výkonu se výrazně liší od dubnového výhledu. Tehdy vláda ještě na letošní rok počítala s růstem HDP o 2,2 procenta a na rok příští s růstem o 2,5 procenta. Vládní prognóza očekává hospodářské oživení až v roce 2024, kdy by ekonomika mohla vykázat růst o 2,3 procenta.

Témata:  Německo ekonomika

Související

Aktuálně se děje

20. března 2026 14:11

Libor Bouček dostal nečekané laso. Nahradí populární moderátorku

Češi ho vnímají především jako moderátora a v poslední době také jako lovce ze show Na lovu. Liboru Boučkovi to ale zřejmě nestačí, protože přijal další velkou pracovní výzvu. Od dubna se na jeho hlas mohou těšit rozhlasoví posluchači. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.