Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německo se podle médií připravuje na možné znárodnění firmy Gazprom Germania

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Německá vláda se připravuje na případné znárodnění firmy Gazprom Germania, energetického podniku, který v dubnu opustil ruský plynárenský gigant Gazprom. Založila kvůli tomu novou holdingovou společnost, která případné znárodnění uskuteční. Napsal to list Welt am Sonntag. Společnost Gazprom Germania je nyní pod správou Spolkové agentury pro sítě a přejmenovala se na Securing Energy for Europe (SEFE).

Německý energetický regulátor v dubnu uvedl, že bude spravovat společnost v zájmu Německa a Evropy. Mezi aktivity firmy spadá obchodování, skladování a přeprava plynu. Rusko v květnu uvalilo na firmu sankce.

List s odvoláním na vládní dokument uvedl, že holdingová společnost nazvaná Securing Energy for Europe Holding (SEEHG) má být zodpovědná za investice společnosti a zajišťovat dodávky energie. Jednateli firmy jsou dva právníci ze společnost CMS Hasche Sigle.

Právní firma odmítla zprávu komentovat, protože musí zachovávat mlčenlivost. Německé ministerstvo hospodářství uvedlo, že založení holdingu je preventivním krokem pro případnou restrukturalizaci.

Propletená síť firmy Gazprom Germania zahrnuje mimo jiné obchodníka Wingas a skladovací společnost Astora, která provozuje šest miliard metrů krychlových podzemních plynových jeskyní v Německu a Rakousku.

Témata:  Německo Gazprom zemní plyn

Související

Aktuálně se děje

14. března 2026 16:58

13. března 2026 17:49

Občanky končí. Tisíce důchodců budu muset na úřad

Tisíce nejstarších českých občanů by měly v nejbližší době věnovat pozornost svému občanskému průkazu. Ministerstvo vnitra v pátek upozornilo, že specifická skupina dokladů letos v srpnu definitivně pozbude platnosti. Týká se to především seniorů narozených do konce roku 1935, tedy lidí, kterým je devadesát a více let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.