Německo zatím letos počítá s deficitem 99,7 miliardy eur, připravuje ale dodatek

K dodržování rozpočtové disciplíny se Německo vrátí nejdříve v nadcházejícím roce, pro který Lindner předpokládá schodek 7,5 miliardy eur. O rozpočtových plánech bude vláda kancléře Olafa Scholze rozhodovat ve středu.

Lindner převzal rozpočet na letošní rok po svém předchůdci a nynějším kancléři Scholzovi, který v předešlé vládě Angely Merkelové vedl ministerstvo financí. Schodek 99,7 miliardy eur, který vláda Merkelové odsouhlasila, vychází z hospodářské krize po pandemii nemoci covid-19. Zatížením pro rozpočet bude i ruská invaze na Ukrajinu, prozatím ale podle ministerstva financí nelze přesně následky určit.

Už teď je jasné, že Německo počítá na letošní rok se zvýšením výdajů na humanitární pomoc o jednu miliardu eur (24,9 miliardy Kč) a s částkou 1,5 miliardy eur (37,3 miliardy Kč) na zajištění energetické bezpečnosti. Růst cen energií, který s válkou a odvetnými opatřeními Západu souvisí, chce vláda kompenzovat příplatkem chudším domácnostem.

Scholz bezprostředně po ruském útoku oznámil, že Německo ihned začne odvádět na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), což dosud neplnilo. Na dvou procentech HDP se dohodly státy Severoatlantické aliance. Scholz také řekl, že na velké a nezbytné investice dostane armáda ještě zvláštní fond v objemu 100 miliard eur. Tyto peníze chce vláda vyčlenit mimo letošní rozpočet.

Lindner tak hovoří o základním rozpočtu se schodkem 99,7 miliardy eur a s dodatečným stomiliardovým zadlužením. Opoziční konzervativci to označují za trik, jak opticky zachovat původně plánovaný schodek. Lindner nicméně počítá s tím, že i základní rozpočet dozná změn, až do něj započítá hospodářské následky války.

Za svůj hlavní úkol si Lindner předsevzal návrat k vyrovnaným či přebytkovým rozpočtům z dob před pandemií. Předloni si země vypůjčila 130 miliard eur (3,3 bilionu Kč), což bylo nejvíce v dějinách spolkové republiky. Loni byl schodek ještě vyšší, a to 240,2 miliardy eur (6,1 bilionu Kč). V příštím roce ale Německo hodlá opět zatáhnout za dluhovou brzdu.

Válka na Ukrajině bude mít dopady i na hospodářský růst. Po loňském poklesu o 2,9 procenta předpovídala německá vláda podle lednové prognózy na letošní rok vzestup HDP o 3,6 procenta. Studie institutu pro výzkum trhu práce IAB odhaduje, že válka by moha růst v Německu snížit až o dva procentní body.

Síť evropských hospodářských organizací a institutů EconPol Europe dnes uvedla, že v krátkodobé horizontu by přerušení dodávek energetických surovin z Ruska vyšlo Německo asi na tři procenta HDP. Podle odborníků by Německo dokázalo nahradit zásobování uhlím a ropou z jiných zemí, v případě plynu by to ale tak jednoduché nebylo. Německá vláda už oznámila, že chce energetickou závislost na Rusku snížit.

Témata:  ekonomika,  Německo