reklama

Vedoucí partner EY pro automobilový sektor Petr Knap odhaduje nárůst letošních celoročních prodejů v rozmezí dvou až čtyř procent, pokud budou mít obchody v prosinci relativně normální průběh. "Oproti přáním ze začátku roku, abychom narostli oproti katastrofálnímu 2020 alespoň o deset procent, je to velké zklamání. Nicméně vzhledem k situaci na nabídkové straně a ve srovnání s vývojem v EU, kde prodeje meziročně poklesnou, je to ještě přijatelný výsledek," uvedl.

Automobilový průmysl na celém světě v současnosti podle Pavla Štefka z PwC akutně trápí nedostatek křemíkových mikročipů, plastových granulátů a dalších komponentů, následkem čehož prakticky všechny automobilky omezily svoji výrobu.

"V důsledku toho došlo na českém trhu ke značnému prodlužení dodací doby nových automobilů na dvoj až trojnásobek obvyklé doby, někdy i na více než 12 měsíců, což negativně ovlivňuje počet registrací v letošním roce," řekl Štefek. Komponentovou krizi podle něj nelze snadno ani rychle vyřešit, a může tak částečně přetrvat do let 2022 či 2023.

Situace je ale rozdílná značku od značky. Například Hyundai za 11 měsíců roku meziročně zvýšila prodej o 27 procent, Kia o 19 procent, naopak vedoucí Škodě odbyt o 4,5 procenta klesl. Toyota hlásí za letošek rekordních 20.000 objednávek, což je o 7000 více, než čekala na začátku roku a Lexus počet objednávek meziročně zdvojnásobil.

Výrazným trendem letošního roku je růst podílu elektromobilů a hybridů na prodejích, který dosahuje zhruba 11 procent.

"V příštím roce by měl trh dále růst, i když výsledku 250.000 prodaných aut, jako v roce 2019, ještě nedosáhne," předpověděl generální ředitel Toyoty ČR Martin Peleška. Podle Knapa by se v příštím roce prodeje mohly zvýšit v optimistickém scénáři o pět procent, nevyloučil ale ani stagnaci. "Předpokládám pokračující problémy na nabídkové straně a růst cen. Takže objemy z roku 2019 jsou v nedohlednu," dodal.