Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Počet hackerských útoků na české firmy v září klesl

Ilustrační fotografie.
Ilustrační fotografie.
Foto: Pixabay

Počet i objem hackerských DDoS útoků na české firmy v září třetí měsíc v řadě poklesl. Hodnoty se ustálily na výši obvyklé před zahájením války na Ukrajině. Čísla jsou tak několikrát menší než rekordní maxima v březnu po vypuknutí konfliktu. Vyplývá to z pravidelné měsíční analýzy statistik provozu služeb FlowGuard české společnosti ComSource, která se zaměřuje na kyberbezpečnost a síťovou infrastrukturu.

Útočníci, kteří napadají servery provozující služby či internetové stránky, podle ComSource hledají úplně nové cesty svých DDoS útoků a začali využívat méně obvyklé internetové protokoly. Obvykle totiž nejsou tak dobře zabezpečené.

"DDoS útoky se týkají úplně všech firem a institucí a budou tu bezpochyby neustále. Jako vše ostatní se ale postupně vyvíjí a útočníci hledají stále nové cesty. Trendem poslední doby je zranitelnost méně obvyklých internetových protokolů. Pokud útočník zjistí, že ty tradiční nejvíce používané cesty jsou dobře chráněny, tak zahltí nadměrným provozem všechny možné další protokoly, a tím se mu podaří dosáhnout úspěšného útoku,“ uvedl Michal Štusák z ComSource.

Podle přehledu DDoS útoků zachycených službami FlowGuard společnosti ComSource v září dosáhl počet zemí, ze kterých na firmy a instituce v České republice útoky mířily, hodnoty 187. Žebříčku intenzity útoků už třetí měsíc po sobě kraluje Asie, předtím dlouhodobě vedla Evropa. Asie je první i v pořadí podle nejčastějšího zdroje útoků.

Témata:  firmy hackeři

Související

Aktuálně se děje

5:00

Počasí se o víkendu mírně ochladí

Nadcházející březnový víkend přinese do České republiky proměnlivé počasí s postupným ochlazováním, které se nejvýrazněji projeví v západní polovině území.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.