Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Přes bilion korun na podporu ekonomiky? Analytici se Babišově vládě vysmáli

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Lukáš Henzl, EuroZprávy.cz

Celková přijatá opatření na podporu ekonomiky v souvislosti s dopady šíření koronaviru činí 1,13 bilionu korun, tedy 20,4 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z aktualizovaného přehledu, který zveřejnilo ministerstvo financí na internetu. Někteří ekonomové vyčíslenou podporu kritizují nebo zpochybňují.

Ministerstvo vyčíslený objem opatření mírně snížilo, v předchozím přehledu z 22. dubna úřad uvádělo 1,19 bilionu korun. Například o 100 miliard úřad snížil záruční kapacitu v programu Covid III.

Přímá schválená podpora podle MF činí 255,2 miliardy korun, odklady daní a odvodů 22,2 miliardy korun a záruky 851,5 miliardy korun. "Celkové číslo naopak nezahrnuje některá další opatření a výdaje, které je obtížné vyčíslit, jako je úrokové moratorium, odklad EET nebo vyšší částky směřované na vyplácenou sociální podporu," uvedlo MF.

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v neděli uvedla, že slibovaná vládní pomoc české ekonomice je mnohonásobně vyšší než reálná pomoc. Činí jednotky desetin procenta hrubého domácího produktu místo slibovaných 20 procent HDP. "ČR exceluje pouze v jednom, ve slibech. Realita je ale spíš smutná než veselá," uvedla.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na twitteru uvedla, že si Česko v objemu pomoci nevede ve srovnání s dalšími státy špatně. Přímá pomoc z rozpočtu podle ní patří po Německu k těm nejvyšším v přepočtu na HDP. Obdobně jsou na tom i přislíbené garance a záruky.

Několik aktuálních čísel do diskuze o tom, jak Česká republika podporuje svou ekonomiku. V mezinárodním srovnání si nestojíme vůbec špatně ⤵️ pic.twitter.com/bPJIbFspkk

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) May 11, 2020

"Hlavním problémem se srovnávacími tabulky státní pomoci je aspekt času. Podpora vyjádřená v procentech HDP je napočítávána v řádech několika příštích měsíců či čtvrtletí. Velká čísla s pomalým náběhem pomoci tak mohou být horší než menší čísla, pokud jsou realizována rychle," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Dodal, že dalším problémem je započítávání garancí. "Pokud stát ručí 150 miliard korun a doufá, že soukromý sektor s využitím garancí rozpůjčuje dalších 450 miliard korun, započítáte do podpory státu formou garancí 150 nebo 600 miliard korun? Jako vždy ďábel je ukryt v detailu," uvedl.

Podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše je v 15,4 procenta HDP ve formě státních záruk za úvěry z říše snů. "I když programy COVID 3 a COVID plus budou fungovat hladce, úvěry v celkovém objemu přes 800 miliard korun opravdu letos neuvidíme," uvedl.

Premiér Andrej Babiš (ANO) 18. března uvedl, že vláda by mohla na základě analýz poskytnout na podporu podnikatelů a firem postižených šířením koronaviru až jeden bilion Kč. Na přímou pomoc by podle něj mělo směřovat zhruba 100 miliard korun a na záruky 900 miliard korun. Sněmovna v dubnu schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu na 300 miliard korun.

Témata:  Ministerstvo financí České republiky Alena Schillerová ekonomika

Související

Aktuálně se děje

22. února 2026 19:03

Rozhodlo prodloužení. Zlato při návratu hráčů z NHL vydřeli Američané

Na závěr 25. her zimní olympiády se již tradičně pod pěti kruhy v zimním provedení konalo velké hokejové finále. Došlo v něm k očekávanému zámořskému souboji mezi Kanadou a USA, což se čekalo především díky účasti hráčů z kanadsko-americké NHL na těchto hrách. Celý turnaj nabídl skvělý hokej, možná ten nejlepší za posledních 12 let, a finále nezůstalo v tomto ohledu pozadu. Byl to zápas vyrovnaný natolik, že ho muselo rozhodnout až prodloužení. V něm se trefil Jack Hughes a potvrdil tak, že v tomto utkání byly Spojené státy přeci jenom o špetku lepší. Po posledním světovém šampionátu tak tedy vyhrávají i olympiádu a potvrzují svoji nadvládu nad světovým hokejem. 

Zdroj: David Holub

Další zprávy

Donald Trump

Trump musel změnit cla. Expert prozradil, kdo jsou vítězové současné situace

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pátek během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívala nejprve v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby, kterou ovšem včera Trump zvedl na maximální možnou úroveň patnácti procent. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.