Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Růst unijní ekonomiky ve druhém čtvrtletí meziročně zpomalil na čtyři procenta

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie
Evropská měna EURO, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Růst ekonomiky Evropské unie ve druhém čtvrtletí zůstal na 0,6 procenta, meziroční tempo růstu pak zpomalilo na čtyři procenta. Ve své zpřesněné zprávě to dnes oznámil statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil první odhad zveřejněný koncem července. V období od ledna do března hrubý domácí produkt (HDP) vykázal meziroční růst o 5,5 procenta.

V zemích eurozóny hospodářský růst mezičtvrtletně zrychlil na 0,6 procenta z 0,5 procenta v prvním kvartálu. Meziroční tempo růstu v zemích platících eurem kleslo na 3,9 z předchozích 5,4 procenta. Zpřesněná data za eurozónu jsou o desetinu procentního bodu horší, než uváděl rychlý odhad.

Ze zemí, kde už jsou data k dispozici, byl nejvýraznější růst v Nizozemsku (+2,6 procenta), v Rumunsku (+2,1 procenta) a ve Švédsku (+1,4 procenta). Ve Španělsku, Maďarsku a Bulharsku ekonomika vykázala proti předchozím třem měsícům vzestup o 1,1 procenta. Mezičtvrtletní pokles HDP registruje Polsko (-2,3 procenta), Lotyšsko (-1,4 procenta), Litva (-0,4 procenta) a Portugalsko (-0,2 procenta). V meziročním srovnání rostly ekonomiky všech členských zemí unie.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla podle Eurostatu o 0,2 procenta, což je výrazné zpomalení proti růstu o 0,9 procenta v prvním čtvrtletí. Meziročně pak tempo růstu HDP zpomalilo na 3,6 procenta ze 4,9 procenta v období od ledna do března.

Témata:  EU ekonomika

Související

Aktuálně se děje

2. května 2026 17:35

Jan Hřebejk prozradil, co trápilo hitmakera Oskara Petra

Hudebník a hitmaker Oskar Petr možná nebyl tak známý, jak by si jako autor několika nesmrtelných hitů zasloužil. Podle známého filmového režiséra Jana Hřebejka se muzikant trápil tím, že se tolik neví, jaké písně napsal. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Unipetrol

Komentář

Bude to mít vliv na Česko? Polsko se chystá mimořádně zdanit Orlen

Tuskova polská vláda chce daň z mimořádných zisků Orlenu a dalších energetických společností zavést co nejdříve. Daň má vynést přes 4 miliardy zlotých (přes 23 miliard korun). Varšava si od ní slibuje, že pokryje náklady spjaté se snížením spotřební daně a DPH na pohonné hmoty, které činí zhruba 1,6 miliardy zlotých měsíčně.