Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Šéf banky BIS: Svět je možná na prahu nové inflační éry

Ekonomika, ilustrační fotografie
Ekonomika, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Svět stojí před novou érou vyšší inflace a úrokových sazeb, protože zhoršující se vztahy mezi Západem, Ruskem a Čínou a následky covidu-19 způsobují obrat v globalizaci. Uvedl to dnes šéf Banky pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS) Augustín Carstens.

Rostoucí ceny energií a potravin znamenají, že v téměř 60 procentech vyspělých ekonomik je nyní meziroční inflace vyšší než pět procent. To je největší podíl od konce 80. let minulého století. Ve více než polovině rozvojových zemí je pak inflace nad sedmi procenty.

Velké ekonomiky, jako Spojené státy a Británie, a velká část méně rozvinutých ekonomik nyní zvyšují úrokové sazby z rekordních minim. K zásadní změně tohoto modelu by však bylo potřeba rapidní zrychlení růstů úroků.

"Musíme být otevření možnosti, že inflační prostředí se zásadně mění," prohlásil podle agentury Reuters Carstens. A pokud tomu tak skutečně je, budou se muset centrální banky přizpůsobit.

Carstens upozornil, že oživení cen energií, komodit a potravin bylo podpořeno válkou na Ukrajině. Dodavatelské řetězce poškodila pandemie a obchodní válka a růst životních nákladů znamená, že zaměstnanci požadují vyšší mzdy.

Carstens upozornil na odborné prognózy, které v příštích dvou letech očekávají v USA a velké části Evropy inflaci nad 4,5 procenty a v mnoha dalších rozvinutých ekonomikách nad 3,5 procenty. Centrální bankéři by kvůli tomu měli rychle změnit své myšlení a zaměřit se na to, jak zabránit, aby se inflace vymkla kontrole, což je problém, který od 70. let minulého století mělo jen málo států.

"S největší pravděpodobnosti to bude vyžadovat, aby reálné úrokové sazby vzrostly na určitou dobu nad neutrální úroveň, aby se snížila poptávka," dodal Carsten a připustil, že by to mohlo být nepopulární. Neutrální úroková sazba by měla být sazba, která ani nezvyšuje, ani nesnižuje inflaci.

Carstens také vyzval vlády, aby odolaly pokušení a nesnažily se kompenzovat dopady inflace nebo vyšších úrokových sazeb. Klíčem k vyššímu udržitelnému růstu nemůže být expanzivní měnová nebo fiskální politika, dodal. Mnoho ekonomických problémů, kterým dnes čelíme, podle něj pramení ze zanedbání politiky na straně nabídky v posledních deseti či více letech.

BIS je označována za centrální banku centrálních bank. BIS nabízí finanční služby široké klientské základně zahrnující 140 centrálních bank, měnových orgánů a mezinárodních organizací po celém světě.

Témata:  ekonomika banky

Související

Aktuálně se děje

9. února 2026 21:17

Dara Rolins překvapila: Otevřeně přiznala, že se trápí

Zpěvačka Dara Rolins nedávno překvapila své příznivce na sociálních sítích. Ačkoliv se původně zdálo, že se chce jen pochlubit návštěvou kadeřníka a popřát fanouškům hezký víkend, nakonec se rozhodla otevřít mnohem vážnější téma. Místo běžných střípků ze života popové hvězdy sdílela hlubokou a upřímnou úvahu o stavu dnešního světa a vlastních obavách, které ji v poslední době provázejí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč je benzin stále dražší, když ropa zlevňuje? Expert vysvětluje

V červenci 2008 stála ropy Brent na světových trzích i přes 140 dolarů za barel. V průměru v tom měsíci se prodávala za zhruba 135 dolarů za barel. Benzín se přitom ve stejném měsíci prodával v Česku průměrně za 32,40 Kč/l. V lednu 2026 se ropa za prodávala průměrně za zhruba 65 dolarů za barel. Benzín však vyšel v ČR průměrně na 33 Kč/l. Cena ropy je tedy ani ne poloviční, avšak benzín přesto o zhruba 60 haléřů na litr dražší. Jak to?