Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Volkswagen odkládá plány na továrnu na výrobu baterií ve východní Evropě

Volkswagen
Volkswagen
Foto: Evgeny Petrov / INCORP images

Německý koncern Volkswagen odkládá podle listu Financial Times (FT) plány vystavět továrnu na výrobu baterií ve východní Evropě. Jako o jedné ze zemí, kde by závod mohl stát, přitom firma uvažovala i o Česku. Důvodem je podle FT to, že se Volkswagen chce soustředit na výstavbu obdobné továrny v Severní Americe, kde by na ni mohl získat pobídky ve výši deseti miliard eur (235 miliard Kč).

O závod Volkswagenu za 120 miliard Kč stojí česká vláda, která možnou investici považuje za klíčovou pro transformaci českého autoprůmyslu. Počítá s tím, že by továrna stála v Líni na Plzeňsku. Automobilový koncern se měl do června vyjádřit, zda si pro investici vybere Česko, Polsko, Slovensko, či Maďarsko.

Nyní ale Volkswagen podle deníku, který se odvolává na osobu obeznámenou s rozhodováním automobilky, vyčkává, jak bude Evropská unie reagovat na masivní podporu Washingtonu pro zelenou energetiku, která dosahuje 369 miliard dolarů (8,25 bilionu Kč). "Plány v Severní Americe pokročily rychleji, než se čekalo, a předběhly rozhodování v Evropě," uvedl zdroj FT.

List zároveň píše, že Volkswagen i nadále počítá s výstavbou továren na baterie i v Evropě. Jsou k tomu ale podle koncernu potřeba "správné rámcové podmínky". Volkswagen i další evropští výrobci baterií volají po větší podpoře podobných projektů ze strany EU i členských zemí.

MPO: Jednání s koncernem VW o gigafactory pokračují

Jednání zástupců české vlády s koncernem Volkswagen o možné výstavbě továrny na baterie do elektromobilů v Líních u Plzně nadále pokračují, stejně jako technická příprava projektu. ČTK to dnes sdělil mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Vojtěch Srnka. Reagoval tak na informaci listu Financial Times, že koncern rozhodnutí stavět gigafactory odkládá a chce se nyní soustředit na stavbu obdobné továrny v Severní Americe. Mluvčí vlády Václav Smolka ČTK sdělil, že rozhodnutí o výstavbě továrny v Americe bylo dlouhodobě plánováno a s továrnou v Evropě nesouvisí.

"O plánu Volkswagenu na projekt továrny na výrobu baterií ve Spojených státech jsme byli dopředu informováni. Dnes ráno jsem se telefonicky spojil s Martinem Jahnem z vedení Škoda Auto, který mi potvrdil, že rozhodnutí o gigafactory v USA nemá vliv na obdobný projekt v Evropě," uvedl na twitteru ministr průmyslu Jozef Síkela.

O tom, že bude Volkswagen potřebovat na rozhodnutí o gigafatctory více času, mluvil před týdnem i předseda představenstva Škody Auto Klaus Zellmer. Důvodem je podle něj případné zohlednění změn v novém balíčku podpůrných opatření v programu Green Deal, který chystá Evropská unie. "Česko má nyní v rámci kandidátských zemí skvělou pozici k získání gigafactory. Je ale potřeba počkat, co přinese takzvaný nový Green Deal. Koncern jej musí zhodnotit i z hlediska dotací a investičních pobídek," uvedl Zellmer.

Podle Financial Times se nyní chce Volkswagen soustředit na výstavbu obdobné továrny v Severní Americe, kde by na ni mohl získat pobídky ve výši deseti miliard eur (235 miliard Kč). Volkswagen nyní vyčkává, jak bude Evropská unie reagovat na masivní podporu Washingtonu pro zelenou energetiku, která dosahuje 369 miliard dolarů (8,25 bilionu Kč). List zároveň píše, že Volkswagen i nadále počítá s výstavbou továren na baterie i v Evropě. Jsou k tomu ale podle koncernu potřeba "správné rámcové podmínky".

"Páteční rozhodnutí dozorčí rady o výstavbě továrny gigafactory bylo dlouhodobě plánované a byli jsme ujištěni, že s továrnou v Evropě nesouvisí. Společnost Volkswagen nás informovala že finální rozhodnutí o výstavbě gigafactory v Evropě, o kterou se ČR uchází, chce oznámit až poté, co bude znám postoj Evropské komise k americkému protiinflačnímu zákonu," uvedl Smolka.

Česko je pro gigafactory ve východní Evropě jedním ze čtyř kandidátů. Investice by měla dosáhnout zhruba 120 miliard korun.

Podle hejtmana Plzeňského kraje Rudolfa Špotáka (Piráti) by přesun výroby baterií do Severní Ameriky znamenal pro ČR zásadní ztrátu šance na rozvoj průmyslu i dalších oblastí, které na obor automotive navazují. "Jde o zásadní projekt, jehož ztráta by se Plzeňskému kraji mohla při transformaci světové ekonomiky vymstít," řekl ČTK. Pokud se rozhodnutí koncernu Volkswagen potvrdí, přišel by Plzeňský kraj podle Špotáka o uvažované investice do infrastruktury a rozvoje regionu v řádu desítek miliard korun. "Nemohu se ubránit obavám, že se nám naše chování vrátí jako bumerang. Nechat odejít silné investory do jiných částí světa, v tom se mi zdá být Evropa nepoučitelná," dodal.

"My tomu (přesunu do USA) nevěříme. Podle nás je to jenom informace pro média, řekněme pro uklidnění davů, protože v článku (Financial Times) je na konci napsáno, že jednají dál. V podstatě je to vytváření tlaku na Evropskou unii, potažmo na českou vládu," řekl ČTK Michal Švihla, zástupce leteckých škol z Líní a Evropské asociace pro rozvoj všeobecného letectví, spolku EAGA, který chce záložní armádní letiště v Líních rozvíjet a udržet jeho fungování.

"Pokud by se ukázalo, že to je pravda, tak to jenom potvrzuje to, že celý projekt je nepřipraven, neprojednán v místě dotčeném, a pokud by to byla pravda, tak z toho mám radost," řekl ČTK plzeňský primátor Roman Zarzycký (ANO).

Témata:  Volkswagen

Související

Aktuálně se děje

4. dubna 2026 20:06

4. dubna 2026 15:02

Leo Beránek se postaral o další skandál. Tancoval nahý s pomůckou pro dospělé

Kontroverzní rapper Leo Beránek, který loni opustil věznici po dlouhých sedmi letech, se znovu ocitá v centru pozornosti kvůli svému problematickému chování. Přestože po návratu na svobodu veřejně prohlašoval, že hodlá svůj život změnit, aktuální události naznačují, že rapper opět propadl alkoholu a sérii výstřelků. Během posledních týdnů se dopustil rušení nočního klidu i vyhrožování, což nyní vyvrcholilo zcela bizarním incidentem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpova rozsáhlá manipulace. Prezident má vliv na ceny komodit či akcie

Americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa sice možná íránská operace nevychází podle představ, zato se jí však zatím ukázkově daří zabránit tomu, aby z toho plynoucí skepse zachvátila světové trhy. Cena ropy Brent tak za celou dobu od zahájení úderu na Írán vykazuje průměrnou cenu kolem 97 dolarů za barel. Osciluje kolem psychologické úrovně 100 dolarů, avšak jen zřídkakdy míří výrazněji nad ní – a pokud ano, Trump či někdo jiný z jeho administrativy jí zase verbálně srazí níže.