Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Šok ve Volkswagenu aneb poslední zhasne: Po 30 letech lidé přijdou o záruku zaměstnání. A co Škoda Auto?

Volkswagen
Volkswagen
Foto: Depositphotos

Automobilka Volkswagen se rozhodla k zásadnímu kroku, když po třiceti letech zrušila „záruku zaměstnání“ pro své pracovníky v Německu. Toto rozhodnutí přichází jako šok pro automobilový průmysl, neboť Volkswagen je považován za lídra v tomto odvětví.

Oznámení o zrušení záruky zaměstnání ve Volkswagen je šokující vývoj, který přichází jen pár dní po oznámení plánů na šetření. Představenstvo již dříve přiznalo, že se bude propouštět a dochází i k uzavírání továrny. „Zaměstnanci a odbory jsou zcela rozhořčeni. Vyhrožují stávkou a mluví o 'porušení historického tabu'," píše deník Bild. Je otázkou, zda se tyto změny dotknou i české dceřiné společnosti Škoda Auto. Odbory navrhují čtyřdenní pracovní týden jako možnost, jak snížit náklady.

„Zánik záruky zaměstnání je součástí našeho velkého plánu na šetření a snižování nákladů," uvedl mluvčí společnosti. Záruka, která byla v platnosti od roku 1994 a každoročně obnovována, skončí na konci tohoto roku. Zaměstnanci mají stále šestiměsíční přechodnou ochranu, což znamená, že první vlna propouštění by mohla začít až od července 2025. „Ještě nedávno se přitom mluvilo o dodržení záruky až do roku 2029," dodal mluvčí.

Volkswagen oznámil zásadní změnu v politice zaměstnanosti, když personální ředitel Gunnar Kilian oficiálně požádal odbory IG Metall o zrušení šesti kolektivních smluv, které po 30 let garantovaly pracovní místa. „Musíme zajistit, aby Volkswagen mohl snížit náklady v Německu na konkurenceschopnou úroveň, abychom mohli investovat do nových technologií a nových výrobků ve vlastní režii,“ uvedl Kilian.

Pokud nedojde k dohodě o nové smlouvě, bude se uplatňovat starší legislativa o kolektivním vyjednávání platná před 1. lednem 1994. Odbory IG Metall v reakci označují tento krok za „bezprecedentní útok na historickou dohodu o kolektivním vyjednávání“ a varují před jeho dalekosáhlými dopady.

Předsedkyně generální rady zaměstnanců Daniela Cavallová tvrdě reagovala na zrušení záruky zaměstnání a vyjádřila, že zaměstnanci zvažují protesty a stávku. „Jedná se o historické porušení tabu! A my si to nenecháme líbit. Záruka zaměstnání by měla být prodloužena daleko za rok 2029,“ uvedla Cavallová. Dodala, že se budou dále jednat i o odměnách pro všechny pracovníky. „Proti zavírání výrobních závodů a hromadnému propouštění se budeme bránit vším, co máme – až po protestní akce!“

Odbory IG Metall zvažují zavedení čtyřdenního pracovního týdne jako reakci na krizovou situaci ve Volkswagenu, uvedla to agentura Reuters. „Historie nám ukazuje, že tento model může být účinný. V roce 1993 pomohl čtyřdenní pracovní týden zachránit 30 tisíc pracovních míst v německých továrnách během krize,“ uvedl Thorsten Groeger, šéf dolnosaského uskupení IG Metall. Tento přístup, který snížil pracovní dobu na 28,8 hodiny týdně s mírným poklesem mzdy, byl v minulosti úspěšně aplikován až do roku 2006. Nyní se odbory opět obracejí na tento model jako na možné řešení aktuálních problémů automobilky.

Témata:  Volkswagen Německo

Související

Aktuálně se děje

9:41

Bitcoinová kauza na vládě. Fiala rozdal úkoly, zapojí se i BIS

Vláda i Bezpečnostní rada státu se ve středu zabývaly podezřelým darem bitcoinů pro český stát. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se kabinet usnesl, že ministerstvo spravedlnosti musí předložit časový sled událostí vedoucích k uzavření smlouvy. Bezpečnostní rada státu má projednat s ředitelem Bezpečnostní informační služby veškeré dostupné informace k případu.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Analýza

Bulharsko míří do eurozóny, proč jiné státy ne? Konvergenci přitom zvládly i země mimo EU

Bulharsko se chystá vstoupit do eurozóny a od příštího roku vymění své tradiční leva za euro. Podle ekonomů jde o logické vyústění letitého měnového výboru, který pevně svázal bulharskou měnu s eurem. Přijetí eura ale není pro všechny evropské státy samozřejmostí. Zatímco Velká Británie ještě před brexitem euro odmítala a dnes Švédsko, Česko, Maďarsko a Polsko jeho zavedení odkládají, jiné státy euro používají, přestože nejsou členy EU.