Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vrací se rychlé zdražování pohonných hmot. Víme proč

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Vrací se rychlé zdražování pohonných hmot. Prudce zdražuje hlavně nafta, ta je na burze v Rotterdamu v průměru nejdražší v historii. Komentuje Lukáš Kovanda.

Do Česka se vrací rychlé zdražování pohonných hmot. Nafta včera „přes noc“ zdražila v průměru o 46 haléřů na litr, nejvýrazněji od 9. března. Tedy od doby, kdy tehdejší historicky rekordní nárůst cen vrcholil a vyvolával bouřlivou celospolečenskou diskusi. Vláda v reakci na ni začala monitorovat marže čerpacích stanic v ČR, ale dospěla k závěru, že k plošně a systematicky neobjektivnímu navyšování marží nedochází.

Benzín včera podle dat CCS zdražil o 23 haléřů na litr, na 44,53 koruny za litr. Nafta se včera prodávala za 46,96 koruny za litr. Citelný nárůst cen pohonných hmot je třeba očekávat i v příštích dnech, tempo zdražování dokonce zrychlí. Ceny pohonných hmot se však nedostanou na maxima z první poloviny měsíce, částečně právě kvůli monitorování ze strany státu, který způsobí přiměřenější stanovování marží nejen čerpacích stanic, ale také rafinérií.

V první polovině měsíce března se benzín prodával až za 47,26 koruny za litr, nafta dokonce až za 49,57 koruny za litr. V nadcházejícím týdnu se však růst cen zastaví zhruba o korunu níže, tedy na ceně kolem 46,30 koruny za litr v případě benzínu a na ceně kolem 48,50 koruny za litr v případě nafty. 

Bezprostředním důvodem opětovného růstu cen pohonných hmot je vzestup cen paliv na surovinové burze v Rotterdamu. K němu dochází v důsledku cen ropy na světových trzích. Ropa zdražuje pro změnu v důsledku přetrvávajícího extrémního napětí ve vztazích Ruska a Západu, v důsledku sankcí Západu vůči Rusku a v důsledku možné odvety Ruska za ně, například v podobě přerušení dodávek plynu či ropy do Evropy. Obchodníky s ropou i palivy na burze v Rotterdamu zneklidňuje požadavek ruského prezidenta Vladimira Putina, ať země RU platí Rusku za energie v rublech, a i to, že země EU takový postup převážněji odmítají. To právě zvyšuje pravděpodobnost vypovězení příslušných smluv a přerušení dodávek. 

V tomto týdnu tak například velkoobchodní cena nafty na burze v Rotterdamu vykázala svoji historicky vůbec nejvyšší týdenní průměrnou cenu v přepočtu do korun. Tuna nafty se v uplynulých pěti obchodních dnech prodávala v Rotterdamu průměrně za více než 27 700 korun, vyplývá za dat agentury Bloomberg. To je dokonce více než během obchodování v týdnu od 7. do 13. března, který byl z hlediska průměrné korunové ceny dosud historicky rekordní. Cena v tom týdnu činila průměrně zhruba 27 070 korun za tunu nafty.    

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

26. února 2026 21:59

Okamura se dočkal. Pozvali jej k Moravcovi, poprvé po devíti letech

Vztahy mezi vládní stranou SPD a Českou televizí se možná blíží k zásadnímu obratu. Po devítileté pauze totiž obdržel předseda Poslanecké sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura pozvánku do diskusního pořadu Otázky Václava Moravce. Příležitost vystoupit v hlavní politické debatě veřejnoprávní televize dostal na neděli 8. března od nové šéfky dramaturgie Martiny Riebauerové.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Nová podoba Trumpových cel. Čemu ode dneška podléhá vývoz z Česka?

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dneškem zavádí globální plošné clo ve výši 10 procent, usiluje přitom o to, aby tato sazba činila 15 procent. Sazba 15 procent představuje maximální možnou sazbu dočasné náhražky takzvaných recipročních cel, která zneplatnil Nejvyšší soud USA v pátek minulý týden. Zavedení této globální plošné sazby je přechodným opatřením – zákon jej bez souhlasu Kongresu umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.