Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vrací se rychlé zdražování pohonných hmot. Víme proč

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Vrací se rychlé zdražování pohonných hmot. Prudce zdražuje hlavně nafta, ta je na burze v Rotterdamu v průměru nejdražší v historii. Komentuje Lukáš Kovanda.

Do Česka se vrací rychlé zdražování pohonných hmot. Nafta včera „přes noc“ zdražila v průměru o 46 haléřů na litr, nejvýrazněji od 9. března. Tedy od doby, kdy tehdejší historicky rekordní nárůst cen vrcholil a vyvolával bouřlivou celospolečenskou diskusi. Vláda v reakci na ni začala monitorovat marže čerpacích stanic v ČR, ale dospěla k závěru, že k plošně a systematicky neobjektivnímu navyšování marží nedochází.

Benzín včera podle dat CCS zdražil o 23 haléřů na litr, na 44,53 koruny za litr. Nafta se včera prodávala za 46,96 koruny za litr. Citelný nárůst cen pohonných hmot je třeba očekávat i v příštích dnech, tempo zdražování dokonce zrychlí. Ceny pohonných hmot se však nedostanou na maxima z první poloviny měsíce, částečně právě kvůli monitorování ze strany státu, který způsobí přiměřenější stanovování marží nejen čerpacích stanic, ale také rafinérií.

V první polovině měsíce března se benzín prodával až za 47,26 koruny za litr, nafta dokonce až za 49,57 koruny za litr. V nadcházejícím týdnu se však růst cen zastaví zhruba o korunu níže, tedy na ceně kolem 46,30 koruny za litr v případě benzínu a na ceně kolem 48,50 koruny za litr v případě nafty. 

Bezprostředním důvodem opětovného růstu cen pohonných hmot je vzestup cen paliv na surovinové burze v Rotterdamu. K němu dochází v důsledku cen ropy na světových trzích. Ropa zdražuje pro změnu v důsledku přetrvávajícího extrémního napětí ve vztazích Ruska a Západu, v důsledku sankcí Západu vůči Rusku a v důsledku možné odvety Ruska za ně, například v podobě přerušení dodávek plynu či ropy do Evropy. Obchodníky s ropou i palivy na burze v Rotterdamu zneklidňuje požadavek ruského prezidenta Vladimira Putina, ať země RU platí Rusku za energie v rublech, a i to, že země EU takový postup převážněji odmítají. To právě zvyšuje pravděpodobnost vypovězení příslušných smluv a přerušení dodávek. 

V tomto týdnu tak například velkoobchodní cena nafty na burze v Rotterdamu vykázala svoji historicky vůbec nejvyšší týdenní průměrnou cenu v přepočtu do korun. Tuna nafty se v uplynulých pěti obchodních dnech prodávala v Rotterdamu průměrně za více než 27 700 korun, vyplývá za dat agentury Bloomberg. To je dokonce více než během obchodování v týdnu od 7. do 13. března, který byl z hlediska průměrné korunové ceny dosud historicky rekordní. Cena v tom týdnu činila průměrně zhruba 27 070 korun za tunu nafty.    

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

6. června 2025 18:32

Tisíce důchodů jako důkaz fungující novinky. Ministerstvo prozradilo podrobnosti

Ministerstvo práce a sociálních věcí spustilo před časem jednu novinku, která se týká důchodů. Lidé už si o něj mohou zažádat online a nemusí trávit čas na úřadě. Desítky tisíc osob již této možnosti využily. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Analýza

Bulharsko míří do eurozóny, proč jiné státy ne? Konvergenci přitom zvládly i země mimo EU

Bulharsko se chystá vstoupit do eurozóny a od příštího roku vymění své tradiční leva za euro. Podle ekonomů jde o logické vyústění letitého měnového výboru, který pevně svázal bulharskou měnu s eurem. Přijetí eura ale není pro všechny evropské státy samozřejmostí. Zatímco Velká Británie ještě před brexitem euro odmítala a dnes Švédsko, Česko, Maďarsko a Polsko jeho zavedení odkládají, jiné státy euro používají, přestože nejsou členy EU.