Zveřejněná data podle Krále svědčí o nečekaně silných a plošných inflačních tlacích z domácí i zahraniční ekonomiky. "Situace se vyvíjí ve směru mnohem rychlejšího zvyšování úrokových sazeb, než předpokládala letní prognóza," uvedl. Připomněl, že ČNB již reagovala zvýšením úrokových sazeb o 0,75 procentního bodu na zářijovém jednání.
"K rychlému a plošnému růstu domácích spotřebitelských cen nadále nejvíce přispívá jádrová složka, v rámci níž se na růstu významně podílejí náklady vlastnického bydlení (tzv. imputované nájemné). Ty mají v tuzemském indexu spotřebitelských cen – na rozdíl například od eurozóny – poměrně vysokou váhu a odrážejí déletrvající rychlý růst cen nemovitostí a cen ve stavebnictví," upozornil Král.
Zvyšování inflace je podle něj v tuzemských podmínkách, podobně jako v jiných zemích, odrazem vzedmutí spotřebitelské poptávky po odbourání protiepidemických opatření. To vede k prudkému zdražování v sektoru služeb, znatelně však podle Krále zrychlil i růst cen zboží. "Zvýšením cen si prodejci zboží a poskytovatelé služeb částečně kompenzují nízké či nulové tržby z dob uzavírek, stejně jako růst nákladů," uvedl.
Podle aktuální prognózy ČNB budou silné inflační tlaky od konce letošního roku postupně zmírňovat. "Domácí cenové tlaky budou ještě nějakou dobu mírně narůstat, a to zejména v souvislosti se zvýšenou spotřebitelskou poptávkou a postupným zrychlováním mzdové dynamiky, která bude začátkem příštího roku podpořena dalším znatelným zvýšením minimální mzdy," uvedl Král. Příští rok se pak inflace bude podle něj vracet směrem k dvouprocentnímu cíli, a to i díky přísnějším měnovým podmínkám.
