Zakládání nové společnosti zabere čas, energii a v určitých oborech i měsíce čekání na různá povolení. Existuje ale alternativa, o které mnoho podnikatelů neví – koupě již existující společnosti. Tento přístup má svá jasná pravidla a výhody, ale také rizika, kvůli kterým není vhodný úplně pro každého. V tomto článku se na celý proces nákupu hotové firmy podíváme prakticky a objektivně.
Platformu Hunterbrook, jejíž včerejší zpráva stojí za pádem akcií tuzemské zbrojovky Czechoslovak Group, označují kritici za "hedgeový fond maskovaný jako zpravodajský server", který senzacechtivě využívá veřejné informace k manipulaci trhu pro vlastní obohacení. Akcie Czechoslovak Group včera na burze v Amsterodamu odepsaly mimořádných 24,4 %.
Tuskova polská vláda chce daň z mimořádných zisků Orlenu a dalších energetických společností zavést co nejdříve. Daň má vynést přes 4 miliardy zlotých (přes 23 miliard korun). Varšava si od ní slibuje, že pokryje náklady spjaté se snížením spotřební daně a DPH na pohonné hmoty, které činí zhruba 1,6 miliardy zlotých měsíčně.
Většina značek dnes stále řeší stejné otázky: jak přivést na web více lidí, jak snížit cenu za klik nebo jak zvýšit výkon kampaní. Jenže mezitím se přímo před očima otevírá prostor, kde zákazník už dávno je, a hlavně tam přichází s jasným úmyslem nakoupit. Retail media není žádná novinka z učebnic marketingu, ale praktický nástroj, který se rychle posouvá do centra dění. A kdo ho zatím přehlíží, dost možná nechává peníze ležet na stole.
Přes Hormuzský průliv prochází významná část světových dodávek surovin potřebných k výrobě hnojiv, jako je močovina, čpavek nebo síra. Jakmile se tato logistika zkomplikuje, ceny těchto vstupů na světových trzích rostou. Zároveň platí, že výroba hnojiv je silně závislá i na zemním plynu, takže jakékoli napětí, které žene nahoru ceny energií, situaci dál zhoršuje.
Akciové trhy v Asii dnes mírně rostou, zatímco ropa odmazává svůj předchozí dnešní cenový nárůst. Předchozí ztráty maže i zlato. To svědčí o tom, že burzy příliš nevěří tomu, že Spojené státy zítra skutečně podniknou fatální úder na Írán. Americký prezident Donald Trump o víkendu Teheránu nebývale ostře a expresivně pohrozil, že pokud nedojde k otevření Hormuzského průlivu, USA zničí i jeho klíčové cíle, včetně civilních, jako jsou elektrárny či mosty, a že v zemi „rozbombardují úplně všechno“.
Americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa sice možná íránská operace nevychází podle představ, zato se jí však zatím ukázkově daří zabránit tomu, aby z toho plynoucí skepse zachvátila světové trhy. Cena ropy Brent tak za celou dobu od zahájení úderu na Írán vykazuje průměrnou cenu kolem 97 dolarů za barel. Osciluje kolem psychologické úrovně 100 dolarů, avšak jen zřídkakdy míří výrazněji nad ní – a pokud ano, Trump či někdo jiný z jeho administrativy jí zase verbálně srazí níže.
Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dneškem zavádí globální plošné clo ve výši 10 procent, usiluje přitom o to, aby tato sazba činila 15 procent. Sazba 15 procent představuje maximální možnou sazbu dočasné náhražky takzvaných recipročních cel, která zneplatnil Nejvyšší soud USA v pátek minulý týden. Zavedení této globální plošné sazby je přechodným opatřením – zákon jej bez souhlasu Kongresu umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pátek během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívala nejprve v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby, kterou ovšem včera Trump zvedl na maximální možnou úroveň patnácti procent. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.
Žijeme v cloudu. Sdílíme kalendáře v Outlooku, úkoly sázíme do Asany a porady řešíme přes Teamsy. Na první pohled by se mohlo zdát, že papír v kanceláři skončil někdy v devadesátkách. Jenže realita je jiná. Do boardroomů i kreativních hubů se ve velkém vrací „retro“ prvek – tištěné plánovací kalendáře. A není to z nostalgie. Je to čistý pragmatismus.
V červenci 2008 stála ropy Brent na světových trzích i přes 140 dolarů za barel. V průměru v tom měsíci se prodávala za zhruba 135 dolarů za barel. Benzín se přitom ve stejném měsíci prodával v Česku průměrně za 32,40 Kč/l. V lednu 2026 se ropa za prodávala průměrně za zhruba 65 dolarů za barel. Benzín však vyšel v ČR průměrně na 33 Kč/l. Cena ropy je tedy ani ne poloviční, avšak benzín přesto o zhruba 60 haléřů na litr dražší. Jak to?
Zlato dnes poprvé v historii překročilo cenu 95 000 Kč za unci, stříbro je zase dnes dějinně poprvé dražší než 1750 Kč za unci. Rekordnímu růstu cen drahých kovů nahrává dění kolem Trumpa; už tuto středu může Nejvyšší soud USA zneplatnit jeho cla, přičemž kovům svědčí i prezidentův nynější útok na šéfa americké centrální banky a jeho možný úder na Írán. Lze předpokládat zintenzivnění nákupní horečky ze strany drobných investorů skupujících například zlaté nebo stříbrné mince v očekávání dalšího cenového nárůstu.
Česká ekonomika zaznamenala meziroční růst o více než dva a půl procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu za třetí čtvrtletí od Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Když se řekne cloud, většina z nás si vybaví rychlost, flexibilitu a neomezený prostor. Ale přemýšleli jste někdy nad tím, kdo vlastně přináší doporučení a osvědčené postupy, aby tento prostor nebyl „divokým západem“ digitálního světa? V době, kdy se do cloudu přesouvají i kritické služby státu a zdravotnictví, už nejde jen o pohodlí, ale i o otázku bezpečnosti a důvěry. A právě proto vznikla mezinárodní komunita odborníků – Aliance pro cloudovou bezpečnost (CSA). Jejím cílem je sjednocovat standardy a sdílet know-how napříč trhem. V článku se podíváme, co dělá a proč její práce může zajímat i vás.
Pohonné hmoty v Česku zlevňují. Průměrná cena benzinu klesla za poslední týden o devět haléřů na 33,92 koruny. O 33 haléřů na litru zlevnila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 32,65 koruny. Ceny naturalu i dieselu se tak dostaly na nejnižší úroveň za poslední dva měsíce.
Většina lidí se čas od času stresuje kvůli penězům. Přijde situace, kdy máte vyšší než obvyklé výdaje, v zaměstnání dostanete nižší odměny nebo máte poníženou mzdu kvůli nemoci. O finančním stresu se mluví ve chvíli, kdy narušuje váš každodenní život. Kvůli strachu o peníze se nemůžete soustředit na jiné oblasti života a užívat si drobné i větší radosti. Jak nad finančním stresem vyzrajete?
Možné nové clo amerického prezidenta Donalda Trumpa na dovoz z EU by mělo být ještě vyšší než to, které na import z Unie uvalil začátkem dubna. Tehdy mělo činit 20 procent. O tomto víkendu ovšem oznámil clo třicetiprocentní. Přesto náklady takového ještě vyššího cla pro české hospodářství nelze srovnávat s náklady Green Dealu. Plyne to z údajů české vlády.
Vládě se v červnu podařilo přebytkovým hospodařením snížit letošní kumulovaný deficit státního rozpočtu, který tak v polovině roku činil 152,4 miliardy korun, o takřka dvacet miliard méně než koncem května. Oproti loňskému konci června je nynější deficit o 26,2 miliardy korun nižší. To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší roku 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie.
Pohonné hmoty v Česku prudce zdražují, řidiči by měli rychle tankovat „plnou“. A kvůli nynějšímu zapojení USA do izraelsko-íránské války bude ještě hůř, výrazně zdražovat může i zemní plyn v EU.
Zákon o daňových škrtech, který právě projednává americký Senát, by mohl zvýšit veřejný dluh Spojených států o dalších 3 biliony dolarů. Prezident Donald Trump jej označuje za „velký a nádherný zákon“, zatímco jeho bývalý poradce Elon Musk ho nazval „odpornou ohavností“. Tento vývoj přichází v době, kdy už tak extrémně zadlužená americká ekonomika čelí rostoucí skepsi investorů a hrozbě ztráty důvěryhodnosti.
Ozbrojený konflikt mezi Izraelem a Íránem začíná mít citelný dopad i na běžné motoristy v Česku. Přestože izraelské nálety zatím přímo necílí na íránská ropná zařízení, nervozita na trzích žene cenu ropy vzhůru. A to se nevyhnutelně promítne i do cen benzínu a nafty u čerpacích stanic.
Bulharsko se chystá vstoupit do eurozóny a od příštího roku vymění své tradiční leva za euro. Podle ekonomů jde o logické vyústění letitého měnového výboru, který pevně svázal bulharskou měnu s eurem. Přijetí eura ale není pro všechny evropské státy samozřejmostí. Zatímco Velká Británie ještě před brexitem euro odmítala a dnes Švédsko, Česko, Maďarsko a Polsko jeho zavedení odkládají, jiné státy euro používají, přestože nejsou členy EU.
10. května 2026 21:44
10. května 2026 20:24
10. května 2026 19:09
10. května 2026 17:49
10. května 2026 16:31
10. května 2026 15:14
10. května 2026 13:58
10. května 2026 12:46
10. května 2026 11:32
10. května 2026 10:20
10. května 2026 9:11
10. května 2026 5:00
9. května 2026 22:00
9. května 2026 20:42
9. května 2026 19:19
Světové zdravotnické úřady jsou v pohotovosti kvůli nečekanému ohnisku hantaviru, které se rozšířilo mezi lidmi spojenými s výletní lodí MV Hondius. Světová zdravotnická organizace (WHO) potvrdila pět případů nákazy, přičemž existuje podezření, že se virus mohl šířit přímo mezi lidmi na palubě. Od poloviny dubna již v souvislosti s touto lodí zemřeli tři lidé.
Zdroj: Libor Novák
Nejnovější volební model agentury Kantar CZ pro duben 2026 ukazuje, že dominantní postavení na české politické scéně si udržuje hnutí ANO, ačkoliv zaznamenalo mírný pokles preferencí. Průzkum zpracovaný pro Českou televizi přisuzuje hnutí Andreje Babiše 32 procent hlasů, což představuje meziměsíční oslabení o dva procentní body. Ve srovnání s loňskými volbami je pak podpora nižší o 2,5 bodu.
