Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Tajné služby selhaly? Za únos v Libanonu chtějí Češi po státu desítky milionů

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Jan Zýka, EuroZprávy.cz

Praha - Podle informací Českého rozhlasu Radiožurnál žádají čtyři z pěti Čechů unesených loni v Libanonu po státu odškodnění dohromady 40 milionů korun. Tvrdí, že tajné služby mohly jejich únosu zabránit.

K žádosti o odškodnění se nepřidal jen vojenský zpravodajec Martin Psík. "Ministerstvo financí obdrželo na konci července žádost o náhradu nemajetkové újmy vzniklé čtyřem poškozeným v souvislosti s jejich únosem v Libanonu. Každý z nich si nárokuje náhradu ve výši deset milionů korun. Poškození ve věci požadují zmiňovanou újmu v důsledku nesprávného úředního postupu," řekl ČRo mluvčí úřadu Michal Žurovec.

Žádost sice přišla na ministerstvo financí, podle Žurovce by o ní ale měli rozhodovat úředníci ministerstva vnitra.

"Trpěli jsme závažnými chorobami, jeden z nás bral před únosem šest léků na srdce a kardiovaskulární choroby a tam mu dávali jenom aspirin. Trpěli jsme i psychickými potížemi," řekl ČRo jeden z unesených, překladatel z arabštiny Adam Homsi.

Unesení, vedle překladatele Homsiho také advokát Jan Švarc a dvojice novinářů Miroslav Dobeš a Pavel Kofroň, v žádosti napsali, že stát při řešení jejich únosu selhal. Argumentují, že kdyby české tajné služby lépe spolupracovaly, nemuselo k incidentu vůbec dojít.

Civilní rozvědka podle nich totiž měla informaci, že se plánuje nějaká forma odvety za zatčení libanonského agenta Alího Fajáda, o jehož vydání Česko požádaly Spojené státy. Švarc byl v Česku Fajádovým advokátem.

Témata:  zmizení pěti Čechů v Libanonu odškodnění Ministerstvo financí České republiky

Související

Aktuálně se děje

5. února 2025 14:50

Vztahy mezi Slovenskem a Ukrajinou jsou na bodu mrazu. Přitom před Ficem šlo o blízké partnery

Vztahy mezi Ukrajinou a Slovenskem se nadále zhoršují. Obě země si v rámci narůstajícího napětí vzájemně předvolaly velvyslance, přičemž rétorika mezi jejich lídry se výrazně přiostřila. Premiér Robert Fico označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za „nepřítele“, zatímco Kyjev na oplátku označil Fica za „hlásnou troubu Kremlu“. K nejvýraznějšímu zhoršení vztahů došlo zejména od počátku letošního roku, přestože Slovensko Ukrajinu dlouhodobě podporovalo – od Oranžové revoluce v roce 2004, přes ruskou anexi Krymu v roce 2014, až po invazi Moskvy v roce 2022.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy