Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Do kolony s Merkelovou se v Praze pokusil najet neznámý muž

Německá kancléřka Angela Merkelová na návštěvě v Praze (25. srpna 2016)
Německá kancléřka Angela Merkelová na návštěvě v Praze (25. srpna 2016)
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Praha - Česko a Německo dál dělí postoj k přerozdělování uprchlíků mezi členské země Evropské unie, potvrdila dnešní pražská návštěva německé kancléřky Angely Merkelové.

Pohled na řadu témat spojených s migrací mají ale obě sousední země podobný. Merkelová, jež zastává vstřícným postoj k uprchlíkům, jednala s premiérem Bohuslavem Sobotkou i prezidentem Milošem Zemanem. Prezident, který pro uprchlíky příliš pochopení nemá, se s ní v názoru na migraci neshodl.

Několikahodinovou návštěvu kancléřky, která zavítala i na České vysoké učení technické a do Strahovského kláštera, provázelo několik shromáždění jejích kritiků i příznivců. Kromě slovních potyček je neprovázely konflikty. Při cestě z letiště se do kolony s Merkelovou pokusil najet řidič osobního automobilu. Bezpečnost kancléřky podle policie nenarušil a policisté ho zadrželi.

Sobotka a Merkelová se před novináři po jednání na Úřadu vlády shodli na tom, že nenazrál čas pro zrušení protiruských sankcí Evropské unie, jak po tom volá Zeman. Jedním z hlavních témat jednání na Hradě ale byla migrace. "Prezident republiky vyjádřil názor, že pokud si Německo pozvalo ilegální migranty, nemůže formou uprchlických kvót přenášet odpovědnost na země, které je nepozvaly," uvedl Zemanův mluvčí.

Prezident s kancléřkou, kterou obdaroval knihou Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka, mluvil také o nadcházejícím odchodu Británie z unie. K jeho příčinám podle Zemana patří bruselská byrokracie.

Merkelová po schůzce se Sobotkou uvedla, že nepokládá za problém, že členské státy nemají shodný názor na přerozdělování uprchlíků. "Je důležité o těchto věcech mluvit a najít řešení," řekla. Český postoj přičítá tomu, že se nachází uprostřed unie. Migraci se bude věnovat i páteční zasedání premiérů zemí visegrádské skupiny, kterého se zúčastní.

Sobotka jako příklad názorové shody jmenoval posílení ochrany vnější schengenské hranice nebo přijímání podobných opatření pro zamezení velkého přílivu migrantů, jako byla březnová dohoda mezi EU a Ankarou o vracení uprchlíků do Turecka. Merkelová ocenila, že Praha klade důraz na humanitární a rozvojovou pomoc přímo v krizových zemích. Oba politici se shodli na potřebě zajistit bezpečnost v unii a bojovat proti terorismu.

Odvolání protiruských sankcí spojují Merkelová i Sobotka s pokrokem v naplňování dohod z Minsku. Unie je na Rusko uvalila kvůli anexi Krymu a nepokojům na východě Ukrajiny. "Bezpečnostní situace se bohužel nezlepšuje, ale zhoršuje. V této souvislosti je složité přijmout jakékoli rozhodnutí," řekla Merkelová. Ke zrušení sankcí ji vyzval předseda Senátu Milan Štěch, podle něhož dopadají na české zemědělce i průmysl. Kancléřka podle něj slíbila, že se s problémy, které sankce Česku činí, seznámí.

Témata:  Angela Merkelová Česko

Související

Aktuálně se děje

28. července 2026 21:01

Teplá sprcha, dlouhý rukáv a žádné větrání. Rady, jak zvládnout extrémní počasí, od lidí, kteří s ním bojují denně

Vlny veder se v posledních letech stávají běžnou součástí i v oblastech, kde byla dříve vysoká horka výjimkou. Zatímco pro obyvatele střední Evropy mohou teploty přesahující třicet či čtyřicet stupňů Celsia znamenat výrazný zásah do denního režimu, v mnoha částech světa představují celoroční realitu. Lidé žijící v horkých podnebích si za generace vyvinuli efektivní strategie a návyky, jak se s extrémními teplotami vyrovnat bez nutnosti spoléhat se výhradně na energeticky náročnou klimatizaci. Poznatky obyvatel zemí, kde jsou extrémní teploty prakticky na denním pořádku, shromáždil server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy