Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Schwarzenberg: Postoj visegrádské čtyřky k migraci lze pochopit

Karel Schwarzenberg /TOP 09/
Karel Schwarzenberg /TOP 09/
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Vídeň - Někdejší český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg rozumí rozhořčení Rakouska nad přístupem zemí visegrádské skupiny (V4), tedy i České republiky, k uprchlické krizi.

Zároveň ale dodává, že počínání Česka, Polska, Slovenska a Maďarska je pochopitelné. V rozhovoru pro pondělní vydání rakouského magazínu Profil, jehož část byla dnes zveřejněna, Schwarzenberg prohlásil, že bylo chybou stanovit povinné kvóty na přerozdělení běženců.

"Že tito sousedé nejsou nadšeni takové lidi ve velkých počtech a podle určených kvót přijímat, je pochopitelné. Že byly kvóty stanoveny shora, bylo vážnou politickou chybou. A co (rakouský) kancléř (Werner) Faymann jako první udělal? Pohrozil sousedům snížením dotací EU," řekl Schwarzenberg.

Faymannovu reakci proto Schwarzenberg považuje za zvláštní a v rozporu se sousedským duchem. Domnívá se také, že rakouský kancléř by měl brát na zřetel to, že ještě v roce 1938 bylo někdejší Československo hospodářsky silnější než Rakousko. "Pak ale přišel jistý Rakušan (Adolf Hitler) a uvrhl svět do druhé světové války. Výsledkem bylo, že Češi, Slováci, Poláci, Maďaři a další národy se na 50 let ocitli pod sovětskou nadvládou," vysvětlil.

Témata:  Karel Schwarzenberg Visegradská čtyřka uprchlíci

Aktuálně se děje

3. září 2026 10:00

Policie chce definitivně objasnit smrt Jana Masaryka. Vyzvedla jeho ostatky

Po téměř 80 letech chtějí kriminalisté definitivně objasnit okolnosti úmrtí ministra zahraničí Jana Masaryka. V Lánech ve středu proběhla exhumace jeho ostatků. Policie by ráda vyvrátila veškeré spekulace spojené s případem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Lednová reforma platů ve státní sféře. Juchelka nastínil, co je v plánu

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje od 1. ledna 2027 změnu systému odměňování státních zaměstnanců a ve veřejných službách a správě. Nejnižší platový tarif bude nově odpovídat měsíční minimální mzdě, která by měla v roce 2027 činit 24 900 Kč. Další růst platových tarifů pak bude nepřímo navázán na růst minimální mzdy, jejíž automatický valorizační mechanismus byl zaveden v roce 2024. Zjednoduší se také systém platových stupňů, které v platových tarifech zohledňují délku započitatelné praxe.