Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Radikálové Bartoš a Zemánek u soudu obvinění z antisemitismu odmítli

Soudy, ilustrační fotografie
Soudy, ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Jihlava - V Jihlavě dnes začalo hlavní líčení s předsedou Národní demokracie Adamem B. Bartošem a bývalým místopředsedou strany Ladislavem Zemánkem. Žaloba je viní z hanobení národa a podněcování k nenávisti. Oba obvinění odmítají.

Podle státního zástupce muži loni v březnu zanechali u pomníčku zavražděné Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku protižidovský text: "Její smrt český národ semkla a s naléhavostí mu ukázala nutnost řešení židovské otázky. Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena." Za to na ně podal trestní oznámení Michal Doležel, brněnský radní za hnutí Žít Brno.

Soudkyně Tereza Jedličková letos v březnu trestním příkazem oba muže odsoudila k odnětí svobody na 12 měsíců s podmíněným odkladem na dva roky. Oba proti trestnímu příkazu podali odpor, proto se koná hlavní líčení.

"Rozhodně jsme nehanobili židovský národ a nevyzývali k nenávisti," uvedl shodně oba obžalovaní. Podle Zemánka je termín "židovská otázka" neutrální, používají ho i židovští představitelé a je míněn jako problematika vztahů mezi židy a příslušníky jiných národů. Bartoš řekl, že na místě se chovali pietně, pouze na informační tabuli s podle nich jednostranným a zavádějícím textem umístili svůj výklad jako politickou proklamaci.

"Nevím, jestli se dopustili trestného činu, ale tvrdím, že to, co provedli v Polné, je společensky závadové a je to návod k rozdmýchávání protižidovských nálad," řekl u výslechu soudní znalec Josef Zouhar.

Státní zástupce Ivo Novák v závěrečné řeči s poukazem na závěr znalce řekl, že obžalovaní svým skutkem naplnili znak trestného činu. S přihlédnutím k dosavadní bezúhonnosti obžalovaných považuje za adekvátní stejný trest jako při soudním příkazu. V případě Zemánka by podle něj bylo možné od trestu upustit.

Anežka Hrůzová zemřela násilnou smrtí v roce 1899. Ze zločinu byl obviněn a poté odsouzen Žid Leopold Hilsner. Proti následné vlně antisemitismu, takzvané hilsneriádě, bojoval i Tomáš Garrigue Masaryk. Snažil se vyvrátit domněnku, že se Hrůzová stala obětí rituální vraždy.

Témata:  Adam B. Bartoš antisemitismus soudy

Související

Aktuálně se děje

5. března 2026 8:25

Vražda v Karlových Varech. Policie vyšetřuje násilné úmrtí ženy

Policie se od středy zabývá případem vraždy v Karlových Varech. Obětí je žena, podezřelý muž byl zadržen. K činu mělo dojít v jednom z domů ve městě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Poslanecká sněmovna

Strach ze spravedlnosti vyhrál. Babiš a Okamura nebudou vydání ke stíhání, rozhodli vládní poslanci

Poslanecká sněmovna ve čtvrtek rozhodla, že nevydá premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO ani předsedu Sněmovny Tomia Okamuru z SPD k trestnímu stíhání. Dolní komora tak vyhověla doporučení mandátového a imunitního výboru, který navrhl obě žádosti policie zamítnout. Pro zachování imunity obou vrcholných politiků hlasovalo 104 přítomných vládních poslanců, čímž koalice tvořená subjekty ANO, SPD a Motoristé sobě využila svou pohodlnou většinu 108 hlasů.