Radikálové Bartoš a Zemánek u soudu obvinění z antisemitismu odmítli

Podle státního zástupce muži loni v březnu zanechali u pomníčku zavražděné Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku protižidovský text: "Její smrt český národ semkla a s naléhavostí mu ukázala nutnost řešení židovské otázky. Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena." Za to na ně podal trestní oznámení Michal Doležel, brněnský radní za hnutí Žít Brno.

Soudkyně Tereza Jedličková letos v březnu trestním příkazem oba muže odsoudila k odnětí svobody na 12 měsíců s podmíněným odkladem na dva roky. Oba proti trestnímu příkazu podali odpor, proto se koná hlavní líčení.

"Rozhodně jsme nehanobili židovský národ a nevyzývali k nenávisti," uvedl shodně oba obžalovaní. Podle Zemánka je termín "židovská otázka" neutrální, používají ho i židovští představitelé a je míněn jako problematika vztahů mezi židy a příslušníky jiných národů. Bartoš řekl, že na místě se chovali pietně, pouze na informační tabuli s podle nich jednostranným a zavádějícím textem umístili svůj výklad jako politickou proklamaci.

"Nevím, jestli se dopustili trestného činu, ale tvrdím, že to, co provedli v Polné, je společensky závadové a je to návod k rozdmýchávání protižidovských nálad," řekl u výslechu soudní znalec Josef Zouhar.

Státní zástupce Ivo Novák v závěrečné řeči s poukazem na závěr znalce řekl, že obžalovaní svým skutkem naplnili znak trestného činu. S přihlédnutím k dosavadní bezúhonnosti obžalovaných považuje za adekvátní stejný trest jako při soudním příkazu. V případě Zemánka by podle něj bylo možné od trestu upustit.

Anežka Hrůzová zemřela násilnou smrtí v roce 1899. Ze zločinu byl obviněn a poté odsouzen Žid Leopold Hilsner. Proti následné vlně antisemitismu, takzvané hilsneriádě, bojoval i Tomáš Garrigue Masaryk. Snažil se vyvrátit domněnku, že se Hrůzová stala obětí rituální vraždy.

Témata:  Adam B. Bartoš,  antisemitismus,  soudy