reklama

Nebyla to obec, jak rozhodly úřady i správní soudy, ale majitel pozemku, v konkrétním pelhřimovském sporu stát, respektive Ředitelství silnic a dálnic, vyplývá z nálezu ÚS. Spor vznikl na základě starší právní úpravy, která byla podle ústavních soudců nejednoznačná. Po novelizaci už by podobné pře neměly nastat. Zákon totiž jasně říká, že silniční vegetace je součástí a příslušenstvím průjezdního úseku dálnice a silnice.

V roce 2012 nařídil jihlavský krajský úřad Pelhřimovu pokácet dva stromy v těsné blízkosti silnice I/19 v místní části Starý Pelhřimov. Podnět dala policie kvůli obavě z pádu větví na vozovku a projíždějící auta. Stromy stály na státní parcele, se kterou mělo podle katastru hospodařit Ředitelství silnic a dálnic. Podle tehdejšího stanoviska krajského úřadu však měla o stromy kolem silnice v průjezdním úseku pečovat radnice, protože v podstatě šlo o veřejnou zeleň – nehledě na vlastníka pozemku.

Město se obrátilo na ministerstvu dopravy, pak podalo správní žalobu, ale neuspělo. Krajský soud v Brně ji zamítl, stejně dopadlo město také s kasační stížností. Nejvyšší správní soud (NSS) odkázal zákon o pozemních komunikacích. Podle jeho dřívějšího znění silniční vegetace nebyla součástí ani příslušenstvím průjezdního úseku. Ochrana veřejné zeleně tak podle rozsudku spadala do samostatné působnosti obce.

Státní správa však podle ÚS nepřípustně vymezila a rozšířila činnost obce. „Výklad zastávaný NSS by tak ve svém důsledku z obcí činil jakési 'správce cizích nemovitostí', kdy by na vlastní náklady musely tyto nemovitosti spravovat a případně nést i odpovědnost za škodu způsobenou při nesplnění této své povinnosti," píše se v nálezu.

Rozhodování soudů v podobných sporech bylo rozkolísané, což ústavní soudci přičítají ne zcela jednoznačné a srozumitelné starší právní úpravě. Po novelizaci je zákon jasnější.

reklama